Koupání na Matyldě

Dnes v 5:00 | Intuice |  Most
V sobotu, když bylo venku parno kolem 30 stupňů, jsme to doma nevydrželi a rozhodli jsme se,
že půjdeme k vodě. Los padl na vodní nádrž Matylda, o které jsem vám už někdy psala.
Několikrát jsme tam byli na procházce, ale vykoupat ještě ne.

Vodní nádrž Matylda se nachází kousek za naším městem.
Na orientační tabuli vidíte, jak je veliká.
Koupání je ve třetině napravo, dál jsou místa pro rybáře a další vodní sporty.
Možná se lze koupat i někde jinde, ale nám to stačilo zde. :-)

Na kraji je ohraničená placená zona pro vodní atrakce. Tak to my nemusíme. :-)

Místo na opalování.

A pohled na koupání a celkovou vodní nádrž. Cesta okolo nádrže je 4 km dlouhá.
Jezdí na ní in-line bruslaři, kolaři, ale dá se jít i pěšky na procházku, tak, jak to děláváme my.

Velice vhod nám přišly uzamykatelné skříňky na věci. My jsme si tam dali všechno,
neboť přímo dlouhé opalování nemusíme.
Raději jsme byli ve vodě a pak na lavičce, kterých je okolo vody dostatek.

Lidé ve vodě se baví všelijak, tady je nějaký tatínek se synkem ve člunu.

Je možno si půjčit za poplatek šlapací kolo či lodičky.

Tady jsou cyklisté. Bruslaře jsem tentokrát nefotila.
Ale když se podíváte na mé starší články o Matyldě, je jich tam vyfoceno dost.

Restaurace s posezením.

A občerstvení. To jsme využili. :-)

Chutnalo nám. :-)

Nad námi ten den letěl dvakrát vrtulník.
Dokonce jsem ho stihla zachytit do foťáku.


A cestou zpět jsem vyfotila hrad Hněvín, který nás celou dobu pozoroval. :-)


 

Dunajské vlny

22. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Dobroty
Nedávno jsem v mém článku ukázala fotku s moučníkem, který má tajuplný název Dunajské vlny.
Blogařky projevily zájem o recept, tak vám ho sem napíšu.

Původně jsem byla na návštěvě u jedné kamarádky a ochutnala jej, moc mi chutnal. Od kamarádky jsem si chtěla recept nafotit do mobil. Ale nakonec v plném proudu povídání jsme na to nakonec zapomněly. Recept jsem si pak našla na internetu a dala se do díla. Višně v rumu jsem měla v lednici od loňska. Myslím, že se dílo zdařilo. :-)


CO BUDU POTŘEBOVAT

Na těsto:

300 g másla
250 g moučkového cukru
7 vajec
450 g hladké mouky + trochu hrubé
1 prášek do pečiva
mléko
2 lžíce holandského kakaa

Na krém:

200 g másla
200 g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
250 g polotučného tvarohu

Ještě navíc:

1 višňový nebo třešňový kompot
1-2 čokoládové polevy

JAK NA TO?

Máslo utřete s cukrem do světlé a nadýchané pěny. Poté zašlehejte vejce - pěkně jedno po druhém a nakonec přidejte hladkou mouku smíchanou s kypřicím práškem. Výsledkem by mělo být spíš řidší těsto - dopomoci si k němu můžete přidáním mléka. Těsto rozdělte na půlky a jednu obarvěte holandským kakaem. Plech s vyšším okrajem vymažte máslem a vysypte hrubou moukou, vlijte světlé těsto, rovnoměrně poklaďte okapanými višněmi nebo třešněmi a přelijte tmavým těstem. Dejte do trouby předehřáté na 180°C a pečte asi 30-40 minut. Vychladlé potřete tvarohovým krémem získaným smícháním všech potřebných ingrediencí. Přelijte čokoládovou polevou, udělejte v ní ozdobné "dunajské" vlny a dejte na hodinu do lednice. Podávejte pokrájené.

Na takovou běžnou kulatou formu jsem použila poloviční množství všech surovin.


Jediná chyba byla, že jsem si recept připravila ve čtvrtek na páteční návštěvu, ale návštěva nemohla přijít, a tak jsem je pozvala na čtvrtek. Moučník nebyl uleželý a je to i vidět na fotkách. Další den přišla jiná návštěva a moučník byl prolnutý a více držel tvar.

Poučení?

Domlouvejte si návštěvy trošku více napřed než já, ne den předem.
Přesto mohu říci, že v pátek navečer nebyl již ani kousek. :-)


Dobrá vychytávka

18. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Vtipy
Tady vám vkládám zajímavý nápad. Obrázky mi přišly emailovou poštou, ráda se o ně podělím.
Třeba to někoho inspiruje.




Líbí se mi ta řada lahví na stole - tam muselo být veselo. :-)
A kytara k tomu, to nemá chybu, tam by se mi asi líbilo. Vám taky? Inspirujete se?
 


Obří vodní klouzačka

15. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Most
Do našeho města přivezli v sobotu 13. srpna na ulici Jiřího z Poděbrad obří skluzavku. Byla dlouhá 300 metrů.

Samozřejmě jsme si to nemohli nechat ujít. Trošku chyba byla, že jsme byli nedočkaví a šli jsme tam hned těsně po zahájení, tedy po 10. hodině ranní. Bylo teplo, ale trochu zataženo. Takže fotky nejsou tak zářivé, jak by měly být. Odpoledne už svítilo sluníčko, ale to už jsme tam nebyli. Jo a připomenu, že jsme se přišli podívat a něco nafotit,
ale ne se na skluzavce klouzat. :-)

Takhle to vypadalo nahoře u startu.
Zájemci si museli nejprve smočit nohy v malém bazénku s čistou vodou.
Klouzat se mohlo v plavkách či jiném prádle.
S kruhy z domova nebo půjčenými za poplatek, nebo bez kruhů.

A tak to vypadá těsně na začátku "plavby".

Vyfotili jsme si pár účastníků.

Baví mne pozorovat jejich nadšené výrazy.

A jedeeeeem!

I takové obří kruhy měli na půjčení.

Na věku účastníků nezáleželo.

Bezvaaaa!

Na žraloku.

Na krokodýlu. Oba stejně kření zuby. No řekněte, nejsou si podobní?!

Úsměv, prosím! :-)

To je žůžo! :-)

Jeden celkový záběr dolů.
Fotografující fotograf.
Jistě dal fotky do jednoho z článků v našich internetových novinách.

Někteří si vzali s sebou kamery na natáčení jízdy.
To budu muset dohledat na YouTube, ráda se podívám. :-)

Poblíž samozřejmě nechybělo "zázemí":
Kulturní program s muzikou
Prodejny vstupenek - 300 Kč na celý den nebo 100 Kč na jednu jízdu
Půjčovny kruhů za zálohu 100 Kč
Převlékárny a úschovna prádla za 20 Kč, WC
Taky občerstvení - halušky, čínské nudle, párek v rohlíku, langoše, nápoje...

Sešli jsme až na samý konec skluzavky.

Takhle to vypadá odspoda nahoru.


A poslední fotečka, která se mi líbí a o kterou jsem vás nechtěla ošidit,
je tato holčička, rochnící se ve vodě na konci skluzavky.

Obří klouzačka je v ČR letos poprvé, objeví se ještě v několika větších městech.
Využili byste nabídky a udělali si krásný den plný zážitků?! :-)

Do lesa a zase zpátky

11. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Vtipy
Nová zajímavá hra do hospody!


Zkusíte? Kdo jde do toho? :-)

Letní mix

8. srpna 2016 v 6:22 | Intuice |  Můj koutek
... od nás z domova...

Pořád jsem slibovala Marušce-Fukčarince , že jí ukážu naše žlutá rajčata na balkóně. Já jsem pěstovala jiné roky červená minirajčátka. Letos jsem si řekla, že to nebudu přehánět a zasadím reklamní semínka z Alberta, asi mnozí znáte. Zasadila jsem červená a žlutá a řekla jsem si, co půjde, to půjde, když nevyroste nic, nic se nestane. Červená vyrašila, ale nějak moc se jim nedařilo. Zato žlutá rajčátka rostla. Tak tady máte jeden důkazný snímek. :-)

Na balkóně nám kvetou červené muškáty. Poslední dobou jsem vsadila na ně, líbí se mi jejich červená barva. Dokonce jsem se někde na internetu dočetla, že nejenom že nejde hmyz do bytu, ale i to, že ta červená barva kytiček doma vytváří nejlepší pohodu ze všech barviček kytek doma. :-)

Líbilo se mi u Jarušky , že má stále na stole živé květiny. Moje kamarádka je má také, ale ona si je pravidelně kupuje. To ještě neumím. Tak jsem zkusila vyjít ven před náš dům "na kytičky", ale ono kde nic, tu nic, všechno posekáno. Tak jsem šla brouzdat někam dále, ale stejně jsem toho moc nenašla. Pro oživení jsem musela přidat jeřabiny. Příště budu muset vyrazit někam dál do přírody. :-)

Hodně z vás psalo, že děláte borůvkový koláč. Až jsem to nevydržela a na trhu koupila borůvky a taky jsem se pokusila o dobrotu se žmolenkou. Než byste řekli švec, byl pryč! :-)

Pak jsem byla na návštěvě u jedné kamarádky a ochutnala moučník s poetickým názvem Dunajské vlny. Našla jsem si recept na internetu a dala se do díla. Višně v rumu jsem měla v lednici od loňska. Myslím, že se dílo zdařilo. :-)

A ještě jeden moučník ke kávě, tentokrát meruňkový se žmolenkou. Koupené meruňky byly docela malé a trošku kyselejší. V koláči byly ještě kyselejší, ale to mu vůbec nevadilo, ba naopak! :-)

Jeden z obědů. Kuřecí s fazolkami v chilli omáčce. Chutnalo všem moc! :-)

Německé klobásky s grilovanou cuketou. :-)

Teď mne neukamenujte, ale rybí prsty nám chutnají. Je to rychlé jídlo a s mexickou zeleninou a bramborou ve šlupce bašta. Ne, nezapomněla jsem ji oloupat, i ve šlupce jsou vitamíny a doma takovou úpravu přímo vyžadují. :-)


Studená obložená mísa pro kamarádku. Tak to můžu vždycky, vy ne? :-)

Tak snad jste si trochu pošmákli, i když to vypadá, že doma neděláme nic jiného, než že vaříme, pečeme a hlavně jíme! Ne, ne, i jiné činnosti tu provozujeme. :-)

Kočka jako černý pasažér

3. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Kočičky
Kočka jako černý pasažér letěla na křídle letadla ve výšce asi 300 m, než si jí pilot všiml :



Neuvěřitelné štěstí měla kočka, která se nenápadně vplížila do malého ultralightu. Pilot si jí včas nevšiml, takže si udělala adrenalinový výlet stovky metrů nad zemí. Drápky ji udržely a let nakonec zvládla obdivuhodně klidně. Vše zachytila kamera.

Dramatický incident - přinejmenším z pohledu kočky - se odehrál při výcviku létání s ultralighty ve městě Kouroi ve Francouzské Guayaně. Kočka se zřejmě "zapomněla" v letadle a usnula tam. Když ji probral start, už bylo na útěk pozdě.

Pilot ani cestující žena si zprvu rovněž ničeho nevšimli. Počínání kočky za ně ale zaznamenala kamera. Kočka se ukryla mezi dvěma pláty křídla a po chvilce letu je vidět, jak se zpoza nich s očima navrch hlavy vyplazí nad posádku ultralightu.

Kočka se přitom jen stěží přidržuje rámu letadla a je vidět, jak jí náporem vzduchu kloužou po křídle nožičky. Přesto se statečně drží, dokud si jí nevšimne překvapený pilot. Jen vyvalí oči a začne se připravovat na návrat na letiště.

Kočka mezitím vykukuje z křídla a žalostně mňouká. Necelé tři minuty od startu je ale znovu bezpečně na zemi. Je zjevně trochu otřesená z nezvyklého zážitku, ale z letadla uteče po svých. "Pro vaši informaci, kočka je v pořádku. Dál je naším maskotem," uvedl v prohlášení letecký klub.

Pilot a autor videa později doplnil i přepis konverzace, která probíhala ve vysílačce:


pilot: "Vracím se na přistání..."

letiště: "Máte nějaký problém?"

pilot: "Vetřelce v křídle."

letiště: "Řekni mi, že to není kočka!"

pilot: "Je to kočka."

jiné letadlo: "Za***nej bastard!"

Do Německa 07 Na pohotovost

1. srpna 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Jak jsem psala dříve, výlet do Německa za nákupy nám zkazilo mé špatné šlápnutí, křupnutí a následná bolest kolene.
Ač jsem se snažila tam skoro nechodit, bolelo mne to stále a docela dost. Chůze ze schodů a do schodů velmi obtížná.
Ani po rovné ploše to nebylo nejjednodušší. A proto jsem se rozhodla, že raději skočím v našem městě na pohotovost.

Tady v našem městě jsme vystoupili z tramvaje a nasedli na autobus směřující k nemocnici.

Naproti zastávce stojí takový půlkruhový obchodní dům.

Pohled vlevo od zastávky.
Velká šedá čtvercová budova je Prior. Žlutá budova vzadu je hlavní pošta.


A pohled ještě více doleva.
Vysoký dům je budova Severočeských uhelných dolů (SHD).
Donedávna nejvyšší budova v ČR - dokud nepostavili vyšší kolos v Brně. :-)

Vyjeli jsme autobusem k nemocnici, ani jsem ji nefotila. Měla jsem jiné myšlenky. Tak mi nohu zrentgenovali, nic nenašli - proč by našli, když jsem neupadla. Doktor nohu různě natáčel, pak nařídil klid a brufen. Případně dojít si za praktickou doktorkou. Takže prakticky mi nic nepomohl.

Koleno mne pobolívá už delší dobu. Jistě je to měsíc. Pád byl před rokem.
Nevím, jak to řešit. Když půjdu k praktické lékařce, asi mne pošle na ortopedii apod.
Máte s ním nějaké zkušenosti? Že něco opravdu pomohlo?
Děkuji předem za rady. :-)

A přeji pěkný sluníčkový den. :-)

Do Německa 06 Litvínov

28. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Cestou z nákupu v německém Olbernhau jsme projížděli autobusem skrz Litvínov.

Lidé bydlící poblíž poznávají Náměstí Míru.
Tady bývají vždy velké slavnosti.
Auta z parkoviště zmizí a nahradí je stánky a vpředu podium.

Ještě jeden pohled na náměstí. Je tu pěší zona.

Křižovatka. Hlavní třída Litvínova.
Velký šedý dům uprostřed je obchodní dům Elko.
Tam jsme jezdívali nakupovat za socialismu všechno možné.
Ale teď už jsem tam nebyla asi 20 let a asi to není chyba.
Dnes tam dole vidím název Norma.
Jinak okolo vlevo i vpravo v přízemí samé malé obchůdky.


A jsme na nádraží. Vystupovat!
Žlutě omítnutá budova patří vlakovému nádraží.
Uprostřed autobusové nádraží.
Vpředu koleje pro tramvaj a zastávka.
Tady přestoupíme na tramvaj a jedeme do Mostu. :-)

V příštím článku bude, kam jsme se po výletu ještě vypravili. :-)


Do Německa 05 Vracíme se z hor dolů

25. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Při cestě autobusem zpět z Německa se nám na kopečkách vyskytnul nádherný pohled.

Pohled z Krušných hor na České středohoří.
Řekla bych, že ten nejvyšší kopeček je Milešovka, největrnější hora Čech.
No není to nádhera?

A sjíždíme dolů. Samé serpentiny.

Poslední pohled zpět na chaloupky a větrné elektrárny.

A frčíme dolů. Nemotá se vám hlava?

Jen co odbočíme, hned je tu zatáčka doprava.

A zase vlevo.
Když jsme jeli nahoru, měla jsem trošku žaludek na vodě. Tolik zatáček já nemusím.

A tady už jsme sjeli z hor níže.


V Horním Jiřetíně je na silnici semafor. Z obou stran. Ulička je tak úzká, že by se dvě auta nevešla.
Nezávidím řidiči autobusu. Ještě měl za sebou vlek na kola.

V dalším článku se podíváme do Litvínova.
Ale zase jen pohledem z okna autobusu. :-)

Do Německa 04 Zvířátka v Krušných horách

21. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Co jsme viděli cestou z okna autobusu, když jsme jeli z nákupu v Německu?

Pastviny s ovečkami a vránami.
Mraky jsou stále nadosah. Jen se natáhnout...

Bližší záběr. Ten pták nahoře se mi líbí. Když se přiblíží, vypadá jako drak. :-)

Siesta kraviček. No nemají se báječně?

Koníci taky vegetí. A těsně vzadu za chaloupkami větrná elektrárna.


Tato kočička není už z Krušných hor.
Tu jsme vyfotili u nás v našem městě.
Ale copak mohu udělat seriál bez kočičky? :-)



Do Německa 03 Městečko Olbernhau

18. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Konečně jsme dorazili do slíbeného městečka.
Město má celkem pět autobusových zastávek, z toho staví 3x na vlakových zastávkách,
jednou u nemocnice a jednou na autobusovém nádraží.
Zvolili jsme stanici na autobusovém nádraží a udělali jsme dobře.

Tady je to autobusové nádraží, kde jsme vystupovali i nastupovali na cestu zpět domů.
Sotva jsme vystoupili z autobusu, nějak jsem špatně šlápla a křuplo mi v koleni.
Nebýt mého muže, který byl hned vedle mne, spadla bych asi na zem.
Koleno jsem pomalinku rozhýbala, ale stejně to celý den bylo velmi bolestivé.

Neváhali jsme a vlezli do prvního obchodu poblíž.
Tady jsme si nakoupili, co jsme potřebovali.
Byla jsem spokojená.

Hned nad obchodem je jedno z vlakových nádraží.

Směrem dolů je Euronics, tam jsme ani nestihli.
Bolest kolena mi umožnila jít jen do dvou nejbližších obchodů.
Rodina (muž a syn) trpěla statečně se mnou a byla mi oporou a jen poblíž mne.


Tím druhým obchodem byl Penny market a tím skončily naše nákupy.
Tento obchod byl menší než ten první.
Omlouvám se tímto, že jsem vás neprovedla po městečku, jak jsme měli v plánu.
Ale s mým kolenem to fakt nešlo.
Slibuji, že příště se podíváme dále.

Po nákupu jsme opět nasedli do autobudu
a co jsme cestou z okénka viděli, vám ukážu v příštím článku. :-)

Do Německa 02 Nová Ves v Horách

14. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Dnes pokračuji povídání o tom, jak jsme se vydali na nákupy do Německa autobusem.
Fotky opět budou z autobusu. Tak buďte prosím tolerantní ke kvalitě fotek. :-)

Cestou do Německa jel autobus i přes vesničku Nová Ves v Horách.
Fotek nemám moc, ale ukážu vám pár místeček, která jsem z okénka autobusu poznala.
V Nové vsi jsem totiž jednou byla. :-)
Kostelík ve svahu. A za ním myslím hřbitůvek.


Konečná ve vsi. Ves má hodně autobusových zastávek, neboť je hodně dlouhá.
Tady kousek vedle je taky hraniční přechod.
Přes ten jsem jednou právě šla pěšky z této vesničky do vedlejší německé.
My jsme ale autobusem jeli dál.

Vesnický rybníček.


Kulturní dům, penzion a restaurace Pod lipou v jednom.
Tady jsem se kdysi školila a dokonce jednu noc přespala. :-)

Příště se konečně podíváme do městečka v Německu. :-)

Do Německa 01 Na vrcholky Krušných hor

11. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Krušné hory
Začátkem července jsme měli v tom krátkém pracovním týdnu dovolenou. Naplánovala jsem, že se můžeme podívat do Německa na nákupy. Otevřeli totiž nový hraniční přechod. Respektive znovu otevřeli po 10 letech zavřený přechod. Pro nás bez auta to znamenalo jet z našeho města do Litvínova tramvají a přestoupit na autobus, který nás za hodinu doveze do cílového městečka.

Fotky mám z autobusu, takže budou někdy mázlé a s odrazy.
Původně jsem je ani sem nechtěla dát, ale po názoru jedné blogařky,
že by se zdejší blogaři jistě na tamní místa rádi podívali, tu nějaké fotky najdete.
Úplně nahoře nad vrcholky hor vidíme větrné elektrárny.

Mraky jsou nadosah a malebná krajina dostává větší dramatičnost.

Poetický kostelík a větrné "mlýny" těsně vedle.
Pro mne zajímavá kompozice.

Mraky, mraky, mraky a těsně za vesničkou větrné elektrárny.

Přiblížený pohled. Je tam opravdu "frišno". :-)


A větrné elektrárny z nejbližší vzdálenosti, co jsem z autobusu viděla.

Příště se v článku podíváme do jedné horské vesničky. :-)

V Čínské restauraci

6. července 2016 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Kdo by to byl řekl, že další článek bude zase o jídle! Překvapený
No, původně jsem nechtěla, ale když ono je jídlo docela důležité
a "někam si sednout" nechodíme zas tak často.
Tentokrát to bylo s odstupem sedmi týdnů, tak to snad jde, ne? Slavil se svátek maminky.
Já bych svátky moc neřešila, můj muž taky ne, ale maminka stále chce a doma to připravovat nechce.
Takže jsme zase vyrazili do její oblíbené Čínské restaurace.
Bylo nás šest, tak se nepodivujte nad množstvím jídla.
S vyplazeným jazykem

Kuřecí polévku s vajíčkem měl starší syn a jeho slečna. Dávají si ji vždy. To, co v ní plave, je právě to vajíčko.

Další tři z nás (včetně mne) měli pikantní polévku. Na tu nedám dopustit.

Smažený plněný závitek se zeleninou a masem měl starší syn.
Mně by se do závitku nechtělo, byl pro mne na pohled příliš mastný, ale jemu chutnal.
Jo a už je nakouslý, nestihla jsem vyfotit, jak moc se na něj těšil.

Chod mého muže. Smažené nudle s kuřecím masem, k tomu zelný salát.
Přiznám vám, že on ho hází rovnou do jídla a promíchá, aby jídlo měl nadlehčené.
Ale pst! :-)

Chod slečny staršího syna.
Kachna s bambusovými výhonky s rýží.

Chod mladšího syna.
Kuře na kari s rýží.
Přiznal se, že mé jídlo by bylo asi lepší. Chtěl to zkusit a mé kdysi už měl.
Na své porci si představoval maso ve větších kostkách.

Maminky porce.
Kuře Kung-Pao s rýží.
Hledala buráčky, našla jich asi šest. :-)

Porce staršího syna.
Kuřecí na medu se smaženými nudlemi.


A konečně mé menu:
Kuře podivuhodné chuti s rýží.
To kuřátko je obaleno v nějakém měkkém speciálním těstíčku.
Ty nitky jsou nudličky mrkve.
I když na pohled celé jídlo vypadá jako nějaké fousaté potvory.
Byla jsem maximálně spokojená. Toto jídlo jsem si dala už asi potřetí a dám si ho příště asi zase.
Ale jak bylo to tropické horko před bouří (sobota 25.6.), tak nebyl ani hlad.
Poprvé jsem poprosila servírku o krabičku a půlku porce jsem si vzala domů.
Krabičku mi ani nezapočítali do ceny, to mne potěšilo. :-)

Máte vybráno? Nemusíte sníst všechno hned, zbytek si klidně nechte na později, jídla jsou opravdu vydatná!


Opět slavíme

27. června 2016 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Minulý měsíc měl můj starší syn narozeniny. Tak jsme zase slavili. Jak a kde?
No přece jídlem a v naší oblíbené pizzerce U Lišáka.

Už jsem asi ukazovala, jak to vypadá uvnitř, přesto i dnes ukážu, jak to vypadá při vstupu.

Pizzerka je malinká, ale hezká.

Zrovna ten den, kdy jsme tam byli, zrenovovali venku terasu. Foceno při odchodu. Když jsme přicházeli, ještě domývali vně terasy židle a stoly a nechali je oschnout na sluníčku. Určitě terasu brzy využijeme. Tedy já už ji využila, ale ne při rodinné oslavě, ale při posezení bývalých kolegyň z práce.

Určitě čekáte na to hlavní, tedy na fotky jídel, která jsme si v pizzerii dali. Jděme na to. :-)
Quasadilla staršího syna.

Gratinované brambory s brokolicí mého muže. :-)

Krokety a vepřové medailonky slečny od syna. :-)

Hranolky a steak s restovanými žampiony mé maminky. :-)

Pizza pikant mladšího syna. :-)


A nakonec má pizza sýrová se čtyřmi druhy sýra, jak jinak. :-)

Máte vybráno? Chutnalo? :-)

Výsledek je ...

22. června 2016 v 5:00 | Intuice |  Zábava
Minulý týden jsem vám dala hádanku, dnes vám řeknu rozluštění.


Správný výsledek je 21.

Víte, jak se k tomu došlo?

1 kůň = 10
2 podkovy = 4
1 podkova = 2
2 boty = 2
1 bota = 1
Přednost má násobení před sčítáním.
Tak tedy poslední řádek je:

1+10 x 2 = 21

Správný výsledek je 21.

Tak kdo spočítal správně? :-)
A nelžete, výsledky vašeho počítání jsou čitelné v minulém článku! :-)

Ještě sem napíšu tipy výsledků pro pobavení, z komentářů:

13, 16, 21, 22, 42, 48, 72, 80.

Stručně řečeno: co Čech, to matematik! :-)

Nic si z neúspěchu nedělejte, ani já jsem se netrefila napoprvé. :-)


Co je výsledkem?

15. června 2016 v 5:00 | Intuice
Přiletělo mi mailem, ráda se podělím.

Jestli máte 2 minuty času, věděli byste v této otázce co je výsledkem na posledním řádku?


Pište své tipy.

Výsledek se dozvíte v nové článku uvedeném přesně za týden.

Tedy ve středu 22.6 v 5:00 hod.

Loučení s deníčkem

12. června 2016 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek


Dnes nastal den, kdy jsem skončila s deníčkem na blogu. To znamená, že už nebudu psát denně nové články. Nic nezoufejte, plánuji, že budu psát příležitostně, jak bude čas. Tedy z deníčku se stane občasník, budu psát články jen občas. Komentáře k vám na blogy, mé milé blogařky a milí blogaři, budu psát nadále. Tedy budu stále s vámi. Děkuji vám za pochopení a těším se na vaše nové články. :-)

Můj plán na dnešní den

11. června 2016 v 5:00 | Intuice |  Vtipy
Tento obrázek není můj, ale doputoval ke mně elektronickou poštou.
Líbil se mi tak, že se musím o něj podělit:


Taky tak dobře zvládáte své plány?! :-)

Další články


Kam dál