Mariánské Lázně 17 - Poslední střípky z města

Včera v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Nastal poslední den před odjezdem z našeho týdenního pobytu
v září v Mariánských Lázních, tak se pomalu rozloučíme.

Ještě navštívíme Antoníčkův pramen...

...který je v nádherném parku a ke kterému jsme se dostali až dnes.

Uprostřed jiného parku v centru města jsou tyto dvě zajímavé sochy.
U nich jsem se vyfotila snad desetkrát v rozmanitých úsměvných pozicích
(ne, na fotce nejsem já :-) ).

Jdeme ke kolonádě, tam všude jsou skupinky převážně zahraničních turistů.

A pohled od kolonády na Křížový pramen.

Dnes je slavnostní den s programem:
13. Mariánský podzim - mezinárodní folklorní festival v barvách babího léta
Je tu plno prodejních stánků s rozličnými předměty...

...včetně občerstvení, nic z toho jsme si nedali, ani nás nelákalo.

Kulturní stánek Marjánek s propagačními předměty

Zahráli mladí dudáci

Zatancovaly mladé dívčiny v krojích


A tady už se vracíme do našeho hotelu.

Do jakého?
Dočkejte času, uvidíte to za týden v pondělí. :-)
 

Mariánské Lázně 16 - Lázně Kynžvart

15. ledna 2018 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Ve čtvrtek pokračujeme v našem výletu od zámku Kynžvart k lázeňskému městečku Lázně Kynžvart.
A pršelo, jen se lilo, a tele doma nebylo... :-)

A my capkáme v dešti dál.
Po silnici, do kopce, ještě další dva kilometry, než uvidíme první stavení.

Konečně jsme v obci. První známky osídlení lidmi.

Pohled zpět na pěknou žlutou budovu Městského úřadu s černou věžičkou.
Vzadu se páří lesy, nic nového. Vlhko všude, kam se koukneš. :-)

Kašna s nepitnou vodou.
Vzadu vykukuje věž kostelíka.
Jdeme ke kostelíku blíž, samozřejmě do kopce (už nic jiného dnes nečekám).

Kostelík se jmenuje Kostel sv. Markéty a je zavřený.
Ani nakouknout skrz mříže nejde. Prostě vrata zamčená.

Jdeme dál přes městečko směrem k lázním.
Kudy? No přece do kopce! :-)
Objevuje se cedule "Léčebné lázně Lázně Kynžvart".
Také lázeňské domy. Jsme v cíli! :-)

Takhle vypadá hlavní budova.

A něco o lázních:

Dětská lázeňská léčebna Lázně Kynžvart

Lázeňská léčba dětí s onemocněním převážně alergického původu (onemocnění dýchacích orgánů a kožním onemocněním) je důležitou složkou komplexu léčby, protože velice šetrným způsobem k organismu dítěte dokáže zlepšit kvalitu jeho života. Léčí se zde děti ve věku od 2 do 15 let. Stejné úspěchy má i léčba onemocnění ledvin a cest močových. U této indikace se zde léčí i dorostenci. Základem léčby je využití přírodních léčivých zdrojů -specifických klimatických podmínek, minerálních vod a peloidů.

Léčené nemoci a indikace:

kožní nemoci, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci močových cest, nemoci neurologické


Procedury:

cvičení v bazénu, dechová cvičení, diatermie, fototerapie, gymnastika, inhalace , klimatoterapie, Kneippova léčebná metoda, koupel přírodní uhličitá, koupel přísadová, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, magnetoterapie , masáž klasická, masáž podvodní, masáž reflexní, metoda Mojžíšové, otužování, pitná kúra minerálními vodami, rehabilitační cvičení, rehabilitační plavání , sauna, skotský střik, spirometrické vyšetření, zábal rašelinový, záření infračervenými paprsky

zdroj:



Takže jsou to lázně pro děti.
Tady v té budově mají děti bazén.
Pohlédneme odsud ještě do kraje:
No, jsme pořádně vysoko.
Ale stále docela dost prší, škoda, mohlo tu být příjemněji.

Kousek dál na nás čeká altánek s pramenem Richard.
Ó pardon, na nás ne. Ten šedivý obdélník, co stojí u kašny, to je automat. Na kartu nebo na peníze.
Kdo nezaplatí, nemůže pít.
Jo, dnes není nic zadarmo.

Jdeme dál k této krásné budově. Tady už máme štěstí. :-)

Je tu altánek s dvěma prameny.

Pramen Helena a pramen Viktor.
Oba tečou a ještě neustále.
Dle barvy okolí vidíte, že obsahují dost železa.
Ochutnali jsme. Ale v tom vlhku člověk ani pít nechce. :-)

Teď nás čeká ještě cesta k nádraží.
Ještě dva a půl kilometru.
Cestou míjíme tuto zahradu. Je plná dýní.
Ale ne ledajakých. Jsou veliké pomalu jak okna!
Není divu, když je tady tolik vody!
Zdá se, že majitelé nestíhají sklízet úrodu.

Kousek dál vidíme na teploměru na jednom domku, že je 8 stupňů. No nic moc na začátek září.


A konečně jsme u vlakového nádraží.
Teď už jen skočit do vyhřívaného vláčku, projít Mariánskými Lázněmi,
zastavit se u Kauflandu u vietnamců pro smažáček, hranolky a tatarku - do krabičky.
A hupky dupky domů na hotel.
Rychlá sprcha, převléknutí se do suchého, uvařit kávičku a dáme se do večeře, mňam, ta byla! :-)

Příště v článku za týden se podíváme po městě tam, kde jsem vám to ještě neukázala. :-)

Mariánské Lázně 15 - Zámek Kynžvart

8. ledna 2018 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Ve čtvrtek jsme se vydali na větší výlet.
S představou, že už ty deště musí někdy přestat.
Omyl. Pršelo celý den. Byl to náš nejdeštivější den týdne. :-)

Vlakem jsme z Mariánských Lázní dojeli do obce Lázně Kynžvart.

Cesta k zámku vedla přes les.
Les se v tom sychravém počasí zdál nekonečný.

Konečně změna, uviděli jsme rybník.
Kdo dobře vidí, vidí na hladině kapky deště. :-)

Kousek za rybníkem na louce se pásla zvířátka.
Jim evidentně déšť nevadil. Mně tedy ano. :-(

Přicházíme k prvním stavením. Mech od vlhka je všude. I na střechách.
Vlastně všude je tu nadměrně mechu. A to ve více druzích.
Není divu, v tomto kraji je velmi vlhko.

Á, první známka, že zámek je nablízku.
Na silnici vidíme mokro, nic nového.

Zámek Kynžvart se vynořil.
S hromadou turistů s deštníky.

Informační cedule o zámku.
Otvírací doba, zámkové okruhy, ceník, kavárna...

Jdeme blíže, nikde ani noha.
Ani psa by člověk do tohoto počasí nevyštval.
No, my jdeme, jsme výjimka.:-)

Věž s hodinami na střeše zámku.
Všimli jsme si, že ručičky hodin se rychle otáčejí.
To asi proto, že na zámkovém okruhu v zámku si to lidé mohli zkusit otáčet.
Nebo místní hodinář s nimi točil.
To ale asi ne, neboť hodiny ani nadále nešly běžným tempem a na každé straně věže ukazovaly jinak.

Téměř před vchodem. Vpředu vypuštěná kašna.

V recepci u pokladny. Jo, nějací lidé tu jsou. :-)

Detailní záběry do vitrín s "poklady". :-)

Lidé jdou na prohlídku.
My ne, my jsme měli v plánu ještě dlouho chodit venku v dešti. :-)

Vchodová hala se sloupy a lampičkami.

Projdeme halou dál...

Uvidíme z obou stran vchodu dvě děla...

Mrkneme nahoru na štít se zlatým erbem a letopočtem...
... No, pršelo nám do nosu...


... mrkneme do mokré zahrady s ještě mokřejším rybníkem...

... a jdeme zpět, abychom mohli od zámku vyrazit dál do lesů.
To abychom zjistili, zda tam prší stejná voda.

A pršela? To zjistíte u mne v dalším článku za týden. :-)



 


Mariánské Lázně 14 - Centrální lázně exkurze

1. ledna 2018 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Ve středu odpoledne jsme se těšili na další akci - Exkurzi v Centrálních lázních.

Sraz jsme měli před lázeňským hotelem Centrální lázně. Bylo sychravo a větrno,
na chvilku jsme se schovali do haly k recepci, odkud nás zavčas vyhnali před budovu. :-)

Po úvodním přivítání jsme se přesunuli na zahradu Centrálních lázní.

Tady pod tou šikmou stříškou je schován Mariin pramen.
On to vlastně není pramen tekutý, ale plynný.

Mariin pramen

Mariin pramen dal městu jméno a byl vůbec prvním využívaným pramenem Mariánských Lázní, ještě před samotným založením města. Jeho hlavní složkou je oxid uhličitý a poté stopové příměsi plynů, které pro svůj typický zápach daly místu název Smradlavé lázně. Jde o celou skupinu pramenů, které jsou vlastně suchými vývěry (tzv. mofety) kysličníku uhličitého, které se rozpouštějí v mělké podzemní vodě. Jejich pavilonek je dnes veřejnosti nepřístupný. Používá se ve formě plynu. Má pozitivní účinky při onemocnění srdce. Plyn se užívá k injekční léčbě a suchým plynovým koupelím. Pramení z rašelinového základu v prostorách nádvoří Starých lázní. Dnes je k dispozici pacientům v hotelu Maria Spa.

Historie

Původně bylo toto místo slatiništěm s močály, kde se nemocní hosté nořili do bažin. Později zde byl vybudován dřevěný bazén se střechou určený ke koupelím, a kolem roku 1786 zde stávala srubová stavba se čtyřmi koupelnami. Na tomto místě nechal J. J. Nehr postavit první lázeňský dům. V roce 1808 byla v blízkosti postavena lázeňská budova a o několik let později v roce 1812 byly vybudovány Staré lázně, předchůdce dnešních Centrálních lázní. Další úpravy jímání pramene nastaly až po 20. letech 20. století, kdy Dr. Benno Winter provedl zásah, jež dnes vidíme v podobě dřevěného pavilónu přizpůsobeného své funkci - zachytit v erupcích přírodního plynu léčivé látky. Během lázeňské sezony se zde pacienti ponořovali po pás do léčivého plynu. Bohužel je ale pro turisty uzavřen. V roce 1977 byl pavilón zbořen a v blízkosti původního pavilónu byl jímán z 52 metrů hlubokého vrtu do igelitových obálek určených k přímé aplikaci. Roku 1984 byl v sousedství pramene Hamelika objeven nový pramen Nová Marie, který se následně stáčel do lahví pod názvem Aqua Maria. Svůj typický zápach po stopách sirovodíku mu v minulosti určil název smradlavý.

Ale posléze název pramenů vznikl podle obrázku zavěšeného na strom, údajně potulným vojákem, který se jimi léčil při procházení tímto územím z bitvy. Z toho vznikl i název města Mariánské Lázně.

Tento text byl čerpán z:



Pohled na upravenou zahradu a budovu Centrálních lázní.

A jdeme dovnitř, konečně, zahřát se! :-)

Vcházíme do svislé haly... je tu krásně teploučko. :-)

Ještě pohled zpět na zahradu.

Maketa původních koupelen.
Nádoby, pod kterými se zatápělo, aby voda byla příjemně teplá.
A šatny a převlékárny.

A takhle se tam léčí. Sednete si do křesílek, v uších vám zní krásná hudba, kolem vás svítí svíčky.


Pokud by všechny svíčky zhasly, bylo by zle. Dávají znamení, že je tam zdravý vzduch.
Když by zhasly, mohli byste se udusit nebo alespoň by se vám špatně dýchalo.
Ale dnes je hladina plynu už udržována elektronickými čidly
a svíčky jsou zde spíš už jen z tradice.

Takhle to vypadá, když se tam pouští páry "Mariina pramene".

Na exkurzi nám v této místnůstce vepředu na zdi promítali
starý film o vzniku Mariánských Lázní.
S pověstí o vojákovi, o němž jsem psala v tomto článku výše.

A to je pro dnešek všechno.

A na příště si připravte nožky na delší turistiku,
teple se oblečte a nezapomeňte si deštníky!
Jedeme totiž vláčkem na výlet! :-)

Mariánské Lázně 13 - Kolem pramenů

25. prosince 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Středa nebyla na počasí o moc lepší než úterý, ale sedět doma jsme nechtěli.
Věřili jsme, že se přes den vyčasí. Dopoledne jsme vyrazili za léčivými prameny.
Ano, je jich tu opravdu hodně. Vlastně 40. Takže jsme chtěli vidět a napít se alespoň z některých.

Pramen Balbín
Vlastně nejbližší od našeho hotelu.
Protože bylo chladno, sychravo, dokonce deštivo, velká žízeň a vychutnávání se moc nekonalo.
No, ochutnala jsem - a přiznám se, asi znám lepší. Nebo mé tělo tento pramen nepotřebuje.

Ferdinandův pramen s pěknou kolonádou.
Docela daleko na pěší tůru od nás.
Ono se lépe jde za slunce než za deště. :-)

A kolonáda z druhé strany. Tady se mi líbí víc. :-)

Tady je ten pramen na ochutnání.
Teče (vlastně jen čůrká) ze čtyř kohoutků.
Ten pán není můj muž, ale cizí pán, co si přišel pro zdravou vodu.

A tady je to, co se vám líbilo v mém videu. :-)

A bližší záběr. :-)

Rudolfův pramen.
(Již třetí místo ve městě, budu muset prozkoumat, jak to vlastně je).

A kašna s kohoutky ke stáčení minerální vody.

Cestou zpět jsme viděli pěkný altánek.

A ještě jeden. :-)

A došli k centru města, kde na zdi jednoho hotelu je vývěr pro Lesní pramen.
(Taky již druhé místo pro pramen v tomto městě).
Ten obrázek nahoře je kapradí (mně to připomínalo trilobita :-))) ),
dále pak jelen, ptáci, veverka,
a dole u země je žába. :-)

A tady je Ambrožův pramen.
No, už jsem celá přepitá a hlavně navlhlá od celodenního deště.

Tady si paní bere vodu. (Ne, to nejsem já. :-) )


A pohled na kolonádu s Rudolfovým pramenem.

Tak to jsme zvládli za dopoledne a odpoledne nás čeká další exkurze.
Jaká? To se dozvíte za týden. :-)

Mariánské Lázně 12 - Divadlo (před a za oponou)

18. prosince 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V úterý dopoledne po velkém běhání (viz minulý článek) jsme měli v plánu návštěvu divadla.
Konala se tam totiž "Komentovaná prohlídka Městského divadla".

Toto je divadlo v Mariánských Lázních.

Obrázek z jeho historie.
Ty bílé skvrny v křoví před divadlem jsou slepice. :-)

Přednáška začala v předsálí. Přišlo nás docela hodně.
Přednášela blondýna s brýlemi vlevo. Moc milá paní s pěkným přednesem.

Poté jsme se mohli usadit do divadelních křesel hlediště.

A pak jsme mohli vyjít všichni nahoru na jeviště.
Museli jsme dávat hodně pozor na židle a stojany na noty.
Navečer měl být koncert hudebníků, ti už měli svůj přesný "zasedací pořádek",
na který jsou hákliví.

Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o zákulisí.
Paní nám s pomocí technika ukázala, jak se dává dolů a nahoru protipožární železná opona.

Vyprávěla historku, kdy si nějaká paní na balkónech šla zakouřit na chodbu, nechala otevřené
dveře, spustila se protipožádní čidla a oponu spustila. Tehdy ji muselo zvedat zpět nahoru
několik chlapů, dnes to již zvládá hydraulika.

Prohlédli jsme si hlediště z jeviště...

Pohled výše na první a druhý balkón a zdobený strop s lustrem.

A celkový pohled přes "hudebníky".

A poté jsme putovali dál...

... na první balkón...

... na druhý balkón...
Jů, to je výška! :-)

Sedíme téměř u stropu. :-)

A pohled dolů na jeviště i hlediště!
Fuj, nemám ráda výšky, tak to už bylo na mne docela dost!

Pohled do šaten umělců či umělkyň.

Místnost pana technika. Odsud ovládá osvětlení představení.


Nakonec jsme prošli kolem nejdůležitějšího místečka - kolem sálku s občerstvením. :-)

V divadle se nám moc líbilo. Přednáška byla velmi zajímavá a působivá.
Ač jsem již byla v zákulisí divadla v Ústí nad Labem, nebylo to s přednáškou.

Seriál o Mariánských Lázních bude pokračovat za týden,
připravte si nožičky na další šlapání. :-)

Mariánské Lázně 11 - Úterní dopoledne

11. prosince 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V úterý dopoledne jsme navštívili více zajímavých míst. :-)

Dům Frederyka Chopina.
Přesněji, dům, kde Chopin kdysi pobýval.
Bylo to nedaleko našeho hotelu.
A nahoře, v 2. patře, byla k Chopinovi galerie - o jeho životě a hudebních dílech.

Památník Frederyka Chopina
Všechny vitríny byly krásně nasvíceny, místnostmi hrála Chopinova hudba.

Poté jsme se přesunuli k Pravoslavnému chrámu svatého Vladimíra.
Je krásně vyzdoben. Takový si pamatuji i z mého dětství.

I uvnitř byla bohatá výzdoba.
Nesmělo se fotit, tak jsme udělali záběr jen malou skulinkou. :-)

Dál jsme šli do lesoparku, kde stála kolonáda Lesního pramene.
Minerální voda stáčená uvnitř byla velmi chutná.

Venku park zdobily tři "víly".
Ty se mi vůbec nelíbily, přesto je sem dám jako odstrašující umění.
Vám se líbí? :-)

Od Lesního pramene jsme lesem došli k vyhlídce Karola.
Byla pěkně natřená, líbila se mi stavba a i pěkný les kolem.

Toto se z vyhlídky vidělo kdysi.
Krásné Mariánské lázně s lesy.

Dnes je výhled zarostlý a je vidět jen toto. Škoda.

Šli jsme dál moc pěkným lesem.


A došli na místní hřbitov.
Byl pěkný, čistý, v klidném prostředí.

Odtud jsme přes město došli k další zajímavé budově.
Ale o ní si napíšeme příště samostatný článek, neboť si to zaslouží. :-)

Mariánské Lázně 10 - Krakonoš, Rübezahl a lanovka

4. prosince 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Tak konečně mise týdne splněna!

Přála jsem si najít Krakonoše, a je tu!

Nejprve jsem našla hotel. Nyní je to dva roky, co je rekonstruovaný.
Bohužel se už dnes nejmenuje Krakonoš, ale Rübezahl.
Koupil ho nový majitel a přejmenoval na nečeský název.
Název se mi nelíbí, ale hotel je parádní krasavec, krásnější, než jsem ho viděla ve 12 letech.

Zezadu je také moc hezký.
Za hotelem je malý parčík. A v něm...

Tady je jedna socha trpaslíků...

... a tady druhá.

Kdysi to byl jeden kus. Uprostřed byla díra a když tou dírou někdo prolezl,
říkalo se o něm, že je ještě štíhlý.
Já ve 12 letech prolezla snadno, ale maminka už měla trošku problém,
ale nakonec prolezla, tak byla taky štíhlá. :-)

Dnes je socha rozdělená na dva kusy, vzdálené od sebe minimálně 5 metrů,
takže už nepoznám, zda jsem ještě štíhlá nebo už ne, škoda. :-)

A tady je ten Krakonoš, na kterého jsem vzpomínala mnoho let!
Sice jsou kolem něj mramorové kostky a ne hlína, jako kdysi.
Hlína byla lepší:

Ke Krakonošovi byla taková pověst:

Kdo třikrát kolem Krakonoše obskákal na jedné noze
a pak mu sáhl na knoflík na břiše,
tomu se mělo splnit přání.

Dnes pověst nikdo v kraji nezná (co jsem se ptala místních lidí)
a skákání na mokrém mramoru by spíše mohlo způsobit uklouznutí.

A mokro ten den bylo, protože začalo mírně poprchávat až pršet.

Tak jsem neriskovala. :-)

Naproti hotelu Rübezahl je nově postavený hotel s názvem Krakonoš.
Hotel se mi vůbec nelíbí, takovou modernu tam nechci.
Tak o něm více psát nebudu.

Hned vedle hotelů je Lanovková dráha, která vede do města.

Tady jsou kabinky. Je to pět kabinek za sebou, do každé se vejdou čtyři cestující.


My jsme si tu cestu raději prošli pěšky, byli jsme dole za chvilku.

Večer jsme usnuli jako dudci, byli jsme pěkně ušlapaní.

A kam jsme se podívali další den, o tom se dozvíte za týden. :-)

Mariánské Lázně 09 - Park Boheminium

27. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Konečně jsme se dostali ke kýženému cíli dne: Park Boheminium


Na Wikipedii jsem si našla:

Park Boheminium je turistický naučně-poznávací park na východním okraji Mariánských Lázní. Leží v nadmořské výšce 750 metrů, asi 1 kilometr od centra města, poblíž hotelu Krakonoš a restaurace Levada. Vede k němu lanová dráha, poblíž se nachází i konečná stanice městských autobusových linek. Rozléhá se na ploše 6 hektarů a ročně ho navštíví kolem 100 tisíc návštěvníků. Řadí se tak mezi nejnavštěvovanější atrakce celého Karlovarského kraje. Dnes nabízí expozici více než 70 zmenšenin významných českých památek, jako jsou hrady, zámky či rozhledny.

Popularita parku rok od roku roste a dnes je jedinou atrakcí svého druhu na území České republiky a čtvrtým největším parkem miniatur v Evropě. Pěší cesty se táhnou v délce 2,8 kilometrů, doporučená doba prohlídky jsou 2-3 hodiny.

Ukážu tady jen pár nejzajímavějších.
Všechny jsou v poměru velikosti 1:25 ke skutečnosti.

U každé stavby je cedule s názvem, mapkou, kde se nachází, a stručným textem ve čtyřech jazycích.

Český Krumlov
Všimněte si lidí na cestičce v pozadí (jak jsou malí či velcí oproti miniatuře).

Minaret v Lednickém areálu

Zámek Červená Lhota

Zámek Litomyšl

Všimněte si podrobností.
Tyto jsou na štítech zdí pod střechou.
Prostě, bez komentáře.
A tak podrobně a reálně je to u všech stavbiček.


A co mne dostalo, byl vysílač Ještěd.
Po stisknutí zvonku u cestičky se rozjely lanovky a svítily.

Nahráli jsme v parku krátké video:


Odkaz k videu je:


Tolik jen velmi, velmi stručně k celému parku. Opravdu, vřele doporučuji.
Až bude trošku teplo a budete někde poblíž, nevynechejte.
Je to nádherné a stále přibývají stavbičky.
Možná brzy přibude ta vaše ve vašem nejbližším okolí.

A kam jsme se podívali dále?

Kdo byl v tomto parku Boheminium, ten už ví.
Kdo nebyl, bude vědět v pondělí za týden. :-)


Mariánské Lázně 08 - Obora s daňky

20. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Vylezli jsme z lesa a co nevidíme:


Nějaká pláň, vlastně ohrazená obora!

Můj muž duchapřítomně vylezl na posed, který tu na zvědavce čekal.
Mně se nahoru nechtělo, na to mám přece muže, ne?
A taky nemám takové přibližovadlo, rozuměj kvalitní foťák, co dokáže přiblížit i neviditelné.

Zaměřil... a cosi vidí.

Přiblížil... jů, jelen!

Teprve později, když jsem obcházela oboru dokola, jsem objevila tuto tabuli.

Jakmile zvěř viděla, že jsem na obzoru, ihned změnila směr a pádila ke mně k plotu.

Přiběhl daněk s malým.
Nejprve jsem mu nabízela větvičky s listy ze dvou okolních stromů, ale to neee, to nechutnalo.

Brzy jsem přišla na to, že daňci mají nejraději k snědku z blízkého okolí akátové větvičky.


A že mu ale chutná!
Docela dlouho jsme je krmili, jedli jak prokoplí.
No jo, za plotem je vždy strava lepší než u nich.

Nahráli jsme s daňky krátké video:


Odkaz k videu je:


Dál jsme se vydali cestou na plánované místo, které už bylo na dosah ruky.
Kam jsme došli, se dozvíte opět v pondělí ráno, těšte se! :-)

Mariánské Lázně 07 - Rozhledna Hamelika

13. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V pondělí jsme plánovali vyrazit na delší tůru, hledat na kopci hotel Krakonoš.
Byla jsem tam naposled, když mi bylo 12 let a nemohla bych
z Mariánek odjet, kdybych ho nenašla. :-)
Přesný směr jsme netušili, ale vím, že je to "někam nahoru" nad město.

Cestu jsme zvolili krásným lesem Doupovských hor.
Všude v okolních lesích města je plno mechu. Nevím, čím to je, ale má intuice mi říká,
že by to mohlo být od těch pramenů, že je tam více vlhko než jinde, nevím.

Cestou jsme objevili zpustlý hotel Panorama.
Nevím, zda je zpustlý krátce nebo je nyní v rekonstrukci.
Každopádně byla jedna vrata dokořán, i dveře do budovy také.
Nahlédla jsem (sama, můj muž ani náhodou).
Bylo to, jako by to někdo včera opustil.
Tak nevím, nikde ani noha.

Šli jsme dál a cestou nám skočila naproti jakási rozhledna.
Ke všemu úžasu jsme zjistili, že je docela opravená a že se jmenuje Hamelika.

Opatrně jsme vyšli po schodech nahoru.
Nahoře jsme na informační tabuli přečetli, že rozhledna je vysoká 20 metrů a že má 100 schodů.
Takže sto schodů nahoru a sto dolů.
Nemohla jsem si to odepřít, příště se sem asi už nedostanu.
Vylezla jsem s funěním nahoru.

Nahoře byla tabule s textem o rozhledně. Kdysi tu býval pěkný výhled na Mariánky.
Nyní byl výhled dost omezený, zarostlý stromy a město vykukovalo jen malinko.
Ale výšlap stál za to.
Zanedlouho za námi nahoru přilezly další dvě funící osoby, dvě Němky.
Prohodili jsme s nimi pár slov, navzájem se vyfotili.

Dál jsme chtěli pokračovat směr zmiňovaný hotel Krakonoš.
Les byl nádherný.

Před námi se vynořila mýtina.
Zjistili jsme, že je to lyžařská sjezdovka.
Po obou stranách svahu byly lanovky pro lyžaře.
A dole, kdo dobře vidí, je...
No dobře, nevidím to ani já...


Trošku přiblíženo... dole je lanovka směr hotel Krakonoš.
Hurá, tak už vím, kde by tak ten Krakonoš měl být.
Samozřejmě jsme nešli lanovce naproti.
Za prvé to ani nešlo, tráva na svahu byla hodně vysoká a byl to docela sešup.
A za druhé, chtěli jsme ke Krakonošovi dojít pěšky, jako jsem tam kdysi došla jako malá holka.

Tak jdeme dál...

A co jsme potkali dál, to se dozvíte příště.
Taky jsem to tam nečekala.
Určitě se vám to bude líbit.

Tak za týden nashle! :-)

Mariánské Lázně 06 - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

6. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V neděli po procházce promenádou jsme usedli na lavičku a chvilku rozjímali.
Odněkud se ozvaly kostelní zvony.
Chvilku jsme pátrali, odkud zní - a našli je!
Hned jsme se tam šli podívat.

Takhle za stromy vykukovaly dvě kostelní věže.

Přišli jsme před kostel, takhle nás vítal.

Detail vpředu nad vchodem.

A jsme uvnitř.
Světe div se, do kostela se mohlo až dovnitř!

...

Celkový pohled.

Pohled na oltář.


A něco, co nás velmi potěšilo.
Odcházeli jsme ven, pročítali cedule a na jedné se psalo, že za 10 minut bude mše.
Neváhali jsme a vrátili se zpět.
A odtud jsme vše pozorovali.

Asi není náhoda, že mše byla v tu dobu, kdy jsme tam byli.
Byl to nádherný nečekaný zážitek. :-)

Mariánské Lázně 05 - Kolonáda a prameny

30. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Kolonáda a prameny - to je to, kvůli čemu lidé do lázní nejčastěji jezdí.

Tak tady je ta známá kolonáda, vpředu se skupinkou turistů.

Uvnitř to vypadá takhle nádherně zdobeně.
Dnes by se s něčím podobným nikdo nedělal.
Nebo znáte někoho, kdo by se do toho pustil?

Ani výklenky a stropy se nemají za co stydět.

Kolonáda z druhé strany, s pohledem na Křížový pramen.

A pohled zblízka.
Z tohoto úhlu mám focenou mou babičku na schodech asi v roce 1950.
Kterou už skoro 50 let nemám. Ale vzpomínka je tu stále.

Takto si lidé berou "živou" vodu.

Tady dole prameny bublají. A nahoře okolo lidé popíjejí z pohárků.

Uvnitř je prodejna suvenýrů, pohárků, léčivé kosmetiky a všeho možného i nemožného.

A tady jsou u sebe tři prameny, Křížový, Rudolfův a Karolínin.
Mému muži chutnal nejvíc Křížový pramen a mně Rudolfův a Karolínin.
Asi každý potřebujeme něco jiného.
Abych nezapomněla, všechny tři prameny jsou teplé i studené.
Takže záleží na vás, jaký si dáte. My za teplého počasí pili
studené prameny a za chladna a sychrava ty teplé.


A tady je další kolonáda s názvem Kolonáda. V ní je taky Rudolfův pramen.

Vlevo na obrázku vykukuje věž kostela, kam se ještě večer podíváme.

Ale o tom napíšu až příště, tedy v pondělí ráno. :-)

Mariánské Lázně 04 - Anglikánská kaple

23. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V neděli dopoledne jsme se vypravili do nedaleké Anglikánské kaple.

Kaple je pěkná, vypadá jak malý kostelík.

V kapli byla výstava obrázků nově vzniklé knížky o pramenech Mariánských Lázní.

Uvnitř kaple to vypadalo takto. :-)
Na zdech visely pěkné malované obrázky.

Každý pramen měl několik obrázků, které jsou i v knize.


A tady je sám pan autor knížky Radek Míka, napsal texty povídek a bájí.
Obrázky namalovala jeho švagrová Ludmila Míková.

S autorem jsem si příjemně popovídala o Mariánských Lázních a jejich pramenech,
o dávné minulosti, kdy jsem byla v Mariánských Lázních jako malá, tedy v mých 12 letech.

A takhle pěkně mi zapózoval na přání.
Vypadá mile, že?

Návštěva kapličky bylo takové příjemné pohlazení na duši. :-)

Mariánské Lázně 03 - Františkovy Lázně

16. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Ještě první den, kdy jsme dojeli do Mariánských Lázní, jsme podnikli výlet do Františkových Lázní.

Vystoupili jsme z vlaku, vylezli z nádraží, bylo sychravo a nám to ani nevadilo.

Dle ukazatelů a pomocí intuice jsme prošli kolem tohoto krásného parku...

... až jsme našli náš první pramen - s názvem STANISLAV.
Ochutnali jsme ho - byl dobrý. :-)

Kousek dál byly první vodotrysky, bylo na co se dívat. :-)

Došli jsme ke kostelu s názvem ŘÍMSKOKATOLICKÝ KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE.

Už ani nevím, zda se smělo či nesmělo fotit, ale výsledek je u mne stejný - fotky mám. :-)))

Nejvíce se mi líbil nádherný lustr. :-)

Jdeme kousek dál a vidíme další vodotrysk, také pěkný.
No, mohlo být tepleji a nemuselo krápat, pak bych si v něm jistě máčela ruce. :-)

Hlavní ulicí, zdobenou krásnými palmami, jsme došli...
... ke kolonádě.

A tam jsem si MUSELA koupit teplou lázeňskou oplatku...

a Královské tyčinky s obrázkem Františka (na cestu i na pohodové večery na hotelu).

V takovém krásném altánku se nachází pramen František.

Takhle to vypadá uvnitř altánku.


A kousek vedle jsem KONEČNĚ objevila Františka.
Ve Františkových Lázních jsem byla naposled snad v dětství
a cestu k Framtiškovi jsem si nepamatovala. Ale najít jsem ho musela.
Bez jeho nalezení bych snad nespala. Takže - povedlo se!
Byl schován za tůjemi, ty tůje za ty toky hodně vyrostly. Dříve František byl viděn i z dálky.

Ani se mne neptejte, kde všude jsem ho drbala a hladila
(na nose, na rybě v rukou, šimrala ho na nožičkách,
no a pak samozřejmě tam, kde se nejvíce blýská!)

Tak, mise splněna, můžeme jet zpět do Mariánských Lázní,
konečně padnout do postýlky v hotelu a chrnět a chrnět a chrnět!

Další den jsme se podívali na milé obrázky.

Kam? To se dozvíte v pondělí za týden. :-)

Mariánské Lázně 02 - Kočička

9. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Žádný můj seriál na blogu nemůže být bez kočičky.
O tom už mí staří známí a známé na blogu ví.
Tak abych nezklamala, kočičku ukážu už dnes. :-)

Potkali jsme ji cestou od nádraží v jednom dvorku.
Ještě, že jsme tehdy pěšky s kufrem šli. Pak už jsme ji nikdy neviděli,
a to jsme kolem tohoto dvorku šli mnohokrát.

Kočička byla nádherně mramorovaná.

Seděla k nám zády a dělala, že nás nevidí, neslyší.
Ale věděla o nás dobře. :-)

Podívala se na nás...

že poznala svou Lilču. Že prý si asi do Mariánských Lázní odskočila. Tak co, Libuško, je to Lilča?! :-)

Pak sebou pleskla na zem...

... a co se dělo dál, na to se podívejte tady:


Odkaz k videu je:


Ten den, co jsme viděli kočičku, jsme odnesli kufr do hotelu,
otočili se a vrátili se zase k nádraží, abychom stihli ještě výlet do ...

A to se dozvíte za týden v dalším článku. :-)

Mariánské Lázně 01 - Přijíždíme!

2. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Začátkem září jsme si s mým mužem udělali parádní dovolenou.
Objednali jsme si týdenní pobyt v hotelu v Mariánských Lázních.

Cestu jsme zvolili vlakem, naším nejoblíbenějším dopravním prostředkem.
Dle dlouhodobějšího pozorování počasí na internetu jsem zjistila,
že tam bývá chladno a asi tak 3 stupně méně než v okolí našeho bydliště.
Vzali jsme si docela teplé bundy.

-
A v té teplejší bundě jsem objevila tři kaštánky od mladšího syna pro štěstí,
pro zdraví, pro dobrou náladu - no říkejte tomu, jak chcete, já tomu věřím.
Nemohla jsem vyhodit kaštany před cestou. Asi bych si to vyčítala,
kdyby se během cestování něco nepříjemného stalo.
(Jasně, že kaštánky nám pomáhaly po celý pobyt.) :-)

Přestupovali jsme v Chebu, mají tam staré socialistické nádraží, trošku mi připomínalo to naše.

Hned vedle je autobusové nádraží.
Nevím, jak vám, ale mně se ty červené špičky moc nelíbí,
ve mně vyvolávají pocit agrese.

To autobusové nádraží v Mariánských Lázních na mne působí příjemněji,
vlnky na střeše u mne vyvolávají pohodu.

No a tady je budova vlakového nádraží v Mariánských Lázních.
Hned před ní je autobusová zastávka. Autobus by nás dovezl až k hotelu.
My jsme však měli dost času a kufr na kolečkách, takže žádný problém.
Vyrazili jsme tedy pěšky směr náš hotel.


V hotelu nás přivítal velice milý majitel a jeho láska Fido.
Fido už má svá léta, je mu 13 let a musíte uznat, je to krasavec. :-)

Koho jsme potkali pěší cestou městem, to se dozvíte za týden v dalším článku.
Někteří už možná tuší, ale já to neprozradím! :-)

V kavárně Lagarto

25. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
V sobotu jsme byli s rodinou oslavit narozeniny. Tentokrát jsme šli do cukrárny Lagarto,
která se nachází v našem obchodním centru s názvem Central.

Tureckou kávu se šlehačkou si dala maminka a starší syn.

Mléčnou čokoládu si dal také starší syn. :-)

Ovocný zákusek s banánem si dal starší syn a jeho slečna. :-)

Karamelový zmrzlinový pohár si dal můj muž a maminka.

Jahodový pohár se zmrzlinou si dala slečna staršího syna.

Zmrzlinový pohár s čokoládou a banánem si dal mladší syn.

A TEĎ HÁDANKA:

CO JSEM SI DALA JÁ? :-)

Kdo chce, může hádat, kdo ne, nemusí. Bez nároku na odměnu, prostě jen pro radost. :-)

Odpověď dám asi za týden do komentářů.

A CO BYSTE SI DALI VY?

Přeji pohodový podzimní týden. :-)

DOPLŇUJI ODPOVĚĎ PRO ZVĚDAVCE,

KTERÉ ZAJÍMÁ, CO JSEM SI DALA JÁ:

JÁ JSEM SI DALA:

KARAMELOVÝ ZMRZLINOVÝ POHÁR! S vyplazeným jazykem



Týden v Mariánských Lázních

18. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Minulý týden jsme byli s mužem na rekreačním pobytu v Mariánských Lázních. Byla jsem zde
jednou v dětství a podruhé před před mnoha lety, kdy jsem byla ještě bezdětná.
Tak jsem se chtěla podívat, co se tu změnilo a jaké je to tu dnes.

Jelikož jsme se vrátili z dovolené v sobotu navečer, vkládám sem jen krátké video.
Věřím, že najdu čas a také někdy sepíšu další články s fotkami a delším povídáním.


přímý odkaz na video:


Petrohrad z výšky

11. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavá videa

Pěkná podívaná!

Mám ráda podobná videa, sama bych je neudělala:



Další články


Kam dál