Týden v Mariánských Lázních

Pondělí v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Minulý týden jsme byli s mužem na rekreačním pobytu v Mariánských Lázních. Byla jsem zde
jednou v dětství a podruhé před před mnoha lety, kdy jsem byla ještě bezdětná.
Tak jsem se chtěla podívat, co se tu změnilo a jaké je to tu dnes.

Jelikož jsme se vrátili z dovolené v sobotu navečer, vkládám sem jen krátké video.
Věřím, že najdu čas a také někdy sepíšu další články s fotkami a delším povídáním.


přímý odkaz na video:

 

Petrohrad z výšky

11. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavá videa

Pěkná podívaná!

Mám ráda podobná videa, sama bych je neudělala:



Losos aneb co vaří můj syn

4. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Dobroty
Před pár týdny jsem na blogu u Kitty v komentáři psala,že recepty s rybami moc nemusím.
A proč?
Máme je relativně často k obědu v práci, kde si nemohu z jídel vybírat
a odhlašovat si je taky nechci.
Proč?
Něco jíst musím a ryba je přeci zdravá.
Tady uvidíte, že občas si rybu přece jen doma dáme.


Toto je dílo mého mladšího syna.
Ten má ryby moc rád a občas i nějaké sám udělá pro celou rodinu.
Tak co, dali byste si?

Máte rádi ryby a sami si je připravujete?
 


Taiwan

28. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavé odkazy
Kdo chce, může si poletět vrtulníkem nad Taiwanem:


Zaujalo mne, jak ostré jsou snímky, jak jsou vidět detaily, a dík tomu jsem vydržela se dívat na video až do konce. :-)

Vědomostní kvízy

21. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zábava
Vědomostní kvízy pro pobavení - každý si něco najde!




Vtip

14. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Vtipy
Jednou v noci, po 44 letech manželství byl jeden pár v posteli, když žena cítí, jak ji její manžel počal hladit tak, jak to již dlouhá léta neudělal.
Začal hladit její vlasy, pak sjel dolů podél páteře ke kříži. Pak přišla na řadu ramena, pak krk a prsa a zastavil se na břiše. Pak jeho ruka pokračovala na vnitřní straně levé paže, dotýkala se kyčle a potom se spustila kolem hýždí a okolo levé nohy až po lýtko.
Následně odcestovala zpět na stehno a zastavila se okolo pasu. Pak muž udělal to samé na druhé straně ,
náhle se zastavil, otočil se na bok a aniž by řekl jediné slovo, zapnul televizi.
Jelikož všechno toto laskání dělalo manželce dobře, tak se ho láskyplně zeptala:
" Zlato," bylo to nádherné, proč jsi přestal? "
On zamumlal:

" Konečně jsem našel ten dálkový ovládač ... "

Rychlý přehled v nejrůznějších oborech

7. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavé odkazy
No,toje paráda.Kdybych neměla nic, tak tohle je k nezaplacení, bez všech encyklopedií.



Svítání

31. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
To si takhle hezky pochrupujete v posteli a ráno vás vzbudí, že se na vás někdo dívá!
A ono to sluníčko, co už nemohlo dospat.

Takhle to u nás vypadalo 24.5.2017 v 5:05:10


A takhle o pár sekund později:
v 5:05:49.

Tedy pro upřesnění:
ono to vypadalo daleko, daleko živěji, když ten mobil to neudělá takové, jako to bylo ve skutečnosti!
A stejně jsem se s vámi o ten krásný okamžik musela podělit.
Krásné ráno přeji! :-)

Víkend od nás

24. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Tak co se u nás dělo nového? No co asi?
Jedli jsme, jedli jsme, jedli jsme...

... třeba jogurtové tyčky s kmínem.
Mňam, zaprášilo se po nich hnedle.

Tiramisu.
O něm snad nemusím nic psát, o něj je zájem vždy.
Dělám ho totiž z pravého mascarpone, z jiných náhražek nám tolik nechutná.

Cibulku mívám takhle ve skleničce s vodou po celý rok, jsou to vitamínky, které se neztratí.
A je vyrostlá z 2 cm cibulek naťových. Jen sestříhávám, doplňuji a vyměňuji vodu.


A tady je můj počítačový koutek.
S kávičkou. :-)
A nesmí na monitoru chybět Macík.
Ten mi s celým blogem stále pomáhá.

Mějte se parádně, přeji vám veselé prázdniny! :-)


Co se u nás děje

17. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Ne, nebojte, nic se u nás neděje, jen krátký zpravodaj od nás, když si přejete obyčejné články.

K obědu jsme měli smažený květák, ten je u nás velmi oblíbený,
dělám ho několikrát ročně, i mimo sezónu.

Jako moučník byl nepečený jahodový dortík s mascarpone krémem a želém navrch.
Byl opravdu dobrý, lehounký jako vánek.
Tento jsem dělala prvně a určitě ne naposled. :-)


A koupila jsem si novou bundu. :-)
Chtěla jsem letní, obyčejnou, bez podšívky.
Aby měla kapuci a kapsy na zip.
A taky aby byla nepromokavá, odolná vůči dešti.
Aby se dala vložit do batohu na výlety a nezabírala místo a nic nevážila.
Tak takovou jsem sehnala a barvička se mi taky líbí.
Takovou jsem měla snad naposled v pubertě, ta mi v šatníku scházela.

Máte taky takovou lehounkou bundu? :-)

Kočička Gina

10. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Kočičky
Nedávno jsem byla u své milé kamarádky, která má stejně milou kočičku.
Tu kočičku už jsem vám tady ukazovala, ale je to už skoro rok
a ona si zaslouží, aby se tu znovu ukázala.

Jmenuje se Gina. A je to pěkná fešanda.
Lehla si k mým nohám pod stolem a upřeně na mne celou dobu hleděla.
Do náruče ale nechtěla.
A já jsem ji zase nechtěla trápit.
Tak jsme po sobě raději v klidu pokukovaly.
Snad jsem se jí líbila tolik, jako ona mně. :-)

Tady je už připravena na česání.
Však její kožíšek je TAK HEBOUČKÝ. :-)

Vypadá spíš jak veverka, co myslíte?
Alespoň ocas má takový, že by se s ní mohla poměřovat. :-)


Modrá očka kulila na mne stále.
Je to krasavice.
Ještě by se dalo přemýšlet, jestli patří k bílé nebo černé rase.
Myslím, že by se hodila k oběma, nikoho svým zjevem neurazí.

Já bych ji domů tedy brala, co vy? :-)


V noci z koncertu

3. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Most
Před týdnem jsem vám tady psala o našem kulturním zážitku návštěvou
koncertu Olympic v našem městě. Dojmy byly silné a abychom dozvuky z koncertu
neutopili v narvaném autobuse, rozhodli jsme se, že domů dojdeme pěšky.
Byl teplý večer a cesta i s focením nám trvala hodinu.

Pohled na náš Magistrát.

Otočením se kolem své osy uvidíme (před sebou zleva) divadlo, kašnu, morový sloup a májku.

Pohled zpět na Magistrát a připravené sedačky na nějakou venkovní kulturní akci.

Pohled na kašnu (již s vodou, ale zatím bez rybiček). Vzadu divadlo.

A znovu pohled na kašnu a vzadu vykukuje hotel Cascade s modrým nápisem
(za socialismu měl název Murom).
Dnes už tam rybičky jsou, už jsem vám je ukazovala asi před rokem.

Májka. No, to může napadnout jen mne fotit naši májku v 23 hodin.
Jo, přes den mne to nenapadlo, ale buďte rádi za ni.
Prostě jsem chtěla ukázat, že ji tu taky máme. :-)

Ještě jeden pohled na ( zleva) kašnu, divadlo, morový sloup a májku.

Kašna s hotelem vzadu. :-)

Divadlo ( poněkud padající na mé fotce) a rovný morový sloup.
Vpravo vzadu vykukuje česká spořitena.

Hotel Murom a v popředí socha T.G. Masaryka.

A zpětný pohled na Magistrát...

... a kašnu.
No minule mi tu někdo psal, že se mu líbí více fotek.
Tak dnes je jich taky dost, některé jsou si dost podobné, ale, ruku na srdce:
Nebyla by škoda krásné nasvícené město neukázat?

Kousek od našeho bydliště jsme v trávě objevili rodinku:
jeden pichláček - tenhle byl čipernější a měla jsem co dělat, abych mu stíhala. :-) ...



... a druhý, zavalitější, že by tatínek?
Tyto dva obrázky jsou pro radost zvláště Ježurce.
Ale určitě potěší i ostatní. Nás bonlinkáči potěšili tím, že si myslím,
že kde bydlí ježek, tam je zdravo, jinak by tu nebyl. Je to tak?


Olympic žije!

26. června 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
To se tak jednou stane, že dostanete lístky na koncert. A ještě v našem městě.
Nám se to stalo 18.května letošního roku.
Asi měsíc jsem se těšila, až nastal den D a šli jsme na to.

Byl to koncert skupiny Olympic.
Představovat více není třeba, znají ji dnes všichni od kojenců po skoro stoleté.
Úvodní vítací gesto. :-)

A už to jede. :-)
Velká chvála osvětlovačům. I to stojí za to.
V průběhu představení byly světelné kreace snad všechn barev a kombinací.

A tady je sám velký umělec Petr Janda.
Člověk by mu nehádal 75 let.
Zpěv, humor a hlavně pohyb, neskutečné.
A ještě ta výdrž, moderování, hraní na nástroje a zpět, bez známky únavy.

Davy fanynek a fanoušků, kteří chtěli být skupině blíž a vše shlíželi ve stoje, v tanci, vlnění, zpěvu a tleskání.
My jsme seděli snad v 10. řadě, ale požitek jsme měli též veliký.

A závěrečné loučení, tleskačka a ukláněčka.
Všichni jsou veselá kopa, jak je vidět z jejich uvolněného objetí a výrazu.

A stejné gesto rozpřažení paží Petra Jandy, jako by chtěl obejmout celý svět. :-)


A tady jsou naše vstupenky, cena byla asi přiměřená.
Já byla ráda, že to byl nečekaný dar. :-)

Můj názor?
Klobouk dolů všem, nejvíce samozřejmě hlavnímu umělci.
Jsem ráda, že jsem měla se synem tak parádní umělecký zážitek.
Takových tolik zase není. :-)

A za týden vám sem připravím článek o tom, co jsme viděli ještě týž večer. :-)

Den magistra Edwarda Kelleyho na Hněvíně

19. června 2017 v 5:00 | Intuice |  Most
V sobotu 17.června jsme se vypravili na náš krásný hrad Hněvín.
Probíhaly tam slavnosti, jako každým rokem, Den magistra Edwarda Kelleyho.

Tady je odkaz, abyste věděli, kdo to vlastně ten alchymista Kelley byl a co vlastně na našem hradě dělal:


Právě jsme dorazili na náš hrad. Tedy, přijeli autobusem pod hrad a museli vylézt dost příkrý kopec.
Je to trochu makačka, ale zatím jsme to zvládli. Ale vím, že za pár let to asi bude problém.

Cestou ke hradu se jde lesem. A tam začíná i Kelleyho dobrodružná stezka lesem kolem Hněvína.
Je to stezka pro děti (a rodiče) s plněním úkolů. My jsme letos tudy nešli.
Šli jsme nejkratší cestou ke hradu.

V podhradí už nás vítají první atrakce.
Děti se mohly svézt na konících mosteckého jezdeckého klubu Splněný sen.

Nechyběly tu ani oslíci, kteří se také mohli proběhnout.
To jsem měla radost, takhle za ohradou mi jich bylo trochu líto.
Dala jsem jim trošku zeleného a projevili nadšení. :-)

Letos snad poprvé tu byla dost vysoká horolezecká stěna.
Ono to na to nevypadá, ale je vysoká 8 metrů.
Fuj, to by bylo něco na mne. :-)
Co vy, vylezli byste si nahoru?

Ale je vidět, že mládež s tím nemá problémy a v pohodě vyleze až nahoru.
Ba ne, každý tam nevylezl, je tam totiž ve výšce šesti metrů půlmetrový převis.
To znamená, že se musí zaklonit (viz fotka). Naštěstí zdola bylo (snad) bezpečné jištění.

Kdo má rád výšky, mohl se vybít i jinde. :-)

Kousek od horolezecké stěny je hradní altánek, z něhož je nádherný výhled.
Vlevo vzadu vidíme Autodrom a vpravo jezero Matylda, o němž jsem už psala pár článků.

Obcházíme hrad okolo...

Všimneme si výšky hradní věže, z níž bude utíkat z horního okénka (až v dřevěné špičce)
alchymysta Edward Kelley. Jak? Na to se podíváme později. :-)

Hrad zezadu... uvnitř je restaurace a hotelové pokoje.

A vcházíme branou do nádvoří do hradu uvnitř.

Je tu spousta stánků s jídlem, pitím a výrobky pilných rukou...

Pohled na hrad blíže.

Je zde výstava dravců (živých).

Pohled na jeviště s hledištěm, kde právě skončila
pohádka "O třech přadlenách" našeho Divadla rozmanitostí.
Za jevištěm vidíte věž s kupolí hvězdárny.
V pozadí je vidět náš krásný přesunutý kostel.
A vlevo můj "oblíbený" kopec Špičák.

A ještě jiný úhel pohledu.

Hrad je bytelný a krásně udržovaný, chválím naše lidičky, co se o hrad starají.:-)

Rytířské představení, v ženském provedení. :-)

A slavný Edward Kelley. Připravuje se na slézání věže.

A už je na věži a prchá okénkem ven, nespadne?

No nemusela bych být na jeho místě. :-)

Vteřiny napětí, nikdo ani nedýcháme... :-)

A už je dole, pomocníci (i děti) vedou útěkáře v poutech na pranýř.

Po představení jsem se nechala s Kelleym vyfotit. :-)

Ještě jsme si vyfotili naše krásné město Most. :-)


A náš světoznámý přesunutý kostel.

Tím se pro dnešek loučím.
Děkuji všem, co dočetli až do konce.
A přeji příjemný červnový týden. :-)



Pokojík s lampičkami

12. června 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Asi v únoru letošního roku jsem psala o lampičkách, které mi věnovala kamarádka.
Prý že si koupila nové a tyto jí doma jen překáží.
A já slibovala, že s nimi něco udělám a nějaké místečko jim v našem bytě najdu,
ačkoliv jsem netušila, jaké.

Nakonec kvůli lampičkám jsme stěhovali celý jeden pokojík, skříně, válendy, stolek.
Myslím, že takhle je to mnohem lepší, že působí útulně.
Nám se v něm tedy líbí. :-)
Dříve byly nalevo tři skříně a za nimi u okna stůl na počítač, zbytečný.
A válendy byly po pravé straně za sebou.

Romantika, co?! :-)

Ještě jsme vytvořili do stejného pokojíku obraz - koláž z naší rodiny.
Podobný máme v obýváku, ale s jinými fotkami.


A tady máme obrázek námi částečně vytvořený.
Hlavní část uprostřed je dílo malířky Ivy Hüttnerové.
Ten máme v předsíni jako uvítací.

A to je pro dnešek všechno.
Pěkné slunečné dny vám přeji. :-)



Teplice - schválně, kdo vydrží...

5. června 2017 v 5:00 | Intuice |  Severní Čechy
... přečíst článek až do konce. Na mé poměry je tu trošku víc fotek, než je u mne běžné.
Tedy 28. Ale chtěla jsem napsat jen jeden článek, tak je takový obrázkovější. :-)

Každý rok bývají v Teplicích, městě vzdáleném od nás 30 km, lázeňské slavnosti. Bývají jednou ročně.
Letos to vyšlo na horký víkend. Podívali jsme se do archivu fotek, kdy jsme tam byli naposled.
Tak v roce 2014 se synem a 2007 bez syna. Letos jsme se vypravili opět ve třech. Minulou neděli.

Ráno jsme vyšli z domova v 9 hodin, nasedli na bus a později na vlak. Ve vlaku jsem se neudržela a snědla si oběd. :-)

Tak tady je hlavní silnice, kterou se dostaneme od nádraží směrem k ruchu města. Zatím byly ulice poloprázdné.
Když jsem tu byli minule, bylo rušněji. Ale to asi proto, že jsme jeli hodinu později.
Nyní jsme chtěli jet dříve, aby jsme nezachytili takové vedro. moc se to nepovedlo, bylo vedro od rána. :-)

Cestou jsme neodolali a koupili si u Vietnamky v krámu maliny, vaničku za 10 Kč...

...a hrášek a meruňky. Vitamínky, to my můžeme. :-)

Prošli jsme kousek dále a ani nevím, jak, do ruky mi skočil kousek sýrové pizzy.
Byl vynikající, kus za 25 Kč, no nekup to! :-)

Cestou během dne jsme minuli několik kašen s vodotrysky. Všechny jsme nefotili, ale těšily mne.
Ruce jsem si smáčela jen v té jedné, poslední (tahle to nebyla). Příjemně to ochladilo. :-)

Pak jsme se byli podívat na různé atrakce, kolotoče.
Na tuto bych vlezla, kdybych musela.
Nemusím, tak nelezu, nemusím mít vše.

Autíčka. Vzpomínka na dětství. Tam jsem bývala ráda.

Houpací klece. Taky vzpomínka.
Akorát ty klece jsme měli větší, širší. Si myslím.

Strašidelný hrad - bludiště.
Děti tam lítaly - mají neuvěřitelné množství energie.
V podobném jsem byla asi před 10 lety na Matějské pouti,
pomáhala jsem Charitě a hlídala tam malé děti. Některé průlezky uvnitř byly dost náročné. :-)

Další strašidelný hrad - s vagónky.
Taky znám. :-)

Obr klouzačka, zajímavá.

Ruské kolo.
To by mi vyhovovalo na zahrádce s kávičkou a časopisem. :-)

Klasický kolotoč mého dětství.
No, nyní s moderními vozítky a postavičkami.
Za nyní trošku vyšší cenu:
40 Kč za 3 minuty.

Další klasika, vzpomínkové lodičky.
Cena opět povýšila:
25 Kč za 3 minuty.

Dál jsme procházeli stánky s občerstvením, ale nic nás nezaujalo.
Klasika. Podobné jako den u nás na farmářských trzích den předem.
Klobásky si nekupujeme, nevíme, co je uvnitř. :-)

Čokoláda.
100g za 99 Kč.

A stejná cena i zde.
Vypadá lákavě, ale tolik bych za ní ani náhodou nedala.


Dál jsme procházeli parkem vedle rybníku.
Odpočinuly jsme si na lavičce, posvačili.
Taky jsme se takhle dívali na vodotrysk...

... na lodičky.
Kdybychom chtěli, mohli jsme se taky projet. Cena byla lidová.

Celkový pohled.
Krásná romantika.

Dále jsme se dostali k dětskému hřišti.
U tohoto piráta jsem se nechala vyfotit. :-)

A hned vedle byly v kleci za sklem opičky.
Měli jich asi 10, milá podívaná. Vždy se tam zastavujeme.
Příjemná relaxace pozorovat je.

Nakonec jsem cestou zpět až za druhým rybníkem něco pořídila.
Vlašské ořechy.
Ráda si je namáčím, probouzejí se v nich pak enzymy, dodávají sílu, obalí nervy.
Taky je cpu do jogurtu. :-)

Cestou zpět k nádraží jsme potkali přehlídku hasičských vozů.
bylo jich asi 20, každý jiný, z doby dávno minulé i novější.
Pěkně troubily, každý jinak. :-)


A to už jsme na nádraží, Tady vidíte, kdy nám odjížděl vlak.
Jeli jsme domů velůmi brzy, ale v tom horku člověk byl rád, že vydržel.
Doma jsme byli kolem 15 hodiny včetně nákupu v Lidlu u nás. :-)


U kamarádky

29. května 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Kamarádka mne pozvala, ať se jdu podívat na novou kuchyň.
Nabídce se nedalo odolat.

Sice ještě není dodělaná, nějaké díly a drobnosti chybí, ale už je vcelku hotová.

Ukázala mi také novou sedačku s mnoha polštářky...

...kterou často okupuje pejsek. Jméno teď nevím, tedy je to fenka.
Tady vypadá výhružně, ale po celou dobu se ke mně lísala a chtěla drbat. :-)


A pak tam mají dalšího domácího, bílého ježka.
Takového jsem viděla prvně.
Protože ho kamarádka vyjmula z úkrytu zadního pokoje, aby mi ho ukázala,
pěkně prskal, mrskal sebou a zlobil se.
Bodliny naježené tak, že jsem si ho do ruky raději nevzala.
No, nevím, asi bych takové zvířátko mít nemusela, i když je asi roztomilé. :-)
A co vy, chtěli byste mít doma bílého ježka?

Macík unaven po práci

22. května 2017 v 5:00 | Intuice |  Kočičky
Minulý týden jsem psala o tom, jak Macík, co byl u nás na návštěvě, hodně pracoval.
Prošmejdil celý byt křížem krážem, až se z toho unavil.

A takhle odpočívá.
Tentokrát na okně za počítačem, radí mi, co mám psát na blog.

A nebo takhle. V pokojíku u hraček.
Chudák, už nemá ani sílu za nimi běhat, tak je jen hlídá v poloze ležmo.

Tady je taky v poloze ležmo, tentokrát v předsíni.

A tady mezi dveřmi balkónu a obýváku. Na sluníčku.
Myslíte, že umí i jinou polohu než ležmo?


Umí, podívejte!
Poloha vsedě před lednicí!
Čeká na jídlo.
(Čeká snad 100x denně, chudinka hladová,
i když granule má pořád v misce a sem tak ještě něco se objevuje.)

Tak to je o Macíkovi vše.
Ne, nebojte, je zdravý, maminka je taky zdravá,
vrátila se z nemocnice a Macík se vrátil zpět k mamince. :-)

Macík šmejdí

15. května 2017 v 5:00 | Intuice |  Kočičky
Koncem dubna jsme měli u nás návštěvu - Macíka. Moje maminka musela na pár dnů do nemocnice.
Naštěstí ji jen vyšetřovali, na operaci to nebylo, takže po pár dnech se vrátila domů.

Tady je ten náš fešák. Musela jsem ho alespoň jednou vyfotit celého,
abyste mi věřili, že má všechno, co má mít,
tedy i hlavu a obličej. Z dalších fotek to nebude moc patrné.

Přišel k nám na návštěvu po roce a šmejdil po celém bytě.
Všude čumák zaraženej do jakékoliv škvíry nebo skrýše.
No podívejte se sami. Tady je v pokojíku. :-)
Je tam pod postelí myška?

A co tady v kuchyni u myčky, ani tady není?

Tak možná tady byla!
(na balkoně)


Nebo je tady?
(taky na balkoně)
No Macík prošmejdil každý kout naší domácnosti, myšku však nenašel.
Co dělal u nás jiného, než šmejdění, o tom napíšu za týden. :-)

Jak to kvete u nás

8. května 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Dnes ukážu pár kytiček z domova. Kvetou téměř celý rok, a tak si zaslouží, abych o nich někdy napsala.

Africká fialka fialová

Růžová

Fialová s bílým okrajem


Orchidej, která kvete od února a pořád přidává další a další poupata.

Mám kytiček mnohem více, ale mají dovolenou, a tak odpočívají.
Mám taky ve vodě k zakořenění lupeny dvou fialek nových barev,
tak se těšim, až pustí kořínky, přesadím je a po nějaké době mi vykvetou.
Už ani nevím, jaké to jsou barvy, ale vím, že je doma zatím nemám. :-)

Další články


Kam dál