Mariánské Lázně 08 - Obora s daňky

Pondělí v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Vylezli jsme z lesa a co nevidíme:


Nějaká pláň, vlastně ohrazená obora!

Můj muž duchapřítomně vylezl na posed, který tu na zvědavce čekal.
Mně se nahoru nechtělo, na to mám přece muže, ne?
A taky nemám takové přibližovadlo, rozuměj kvalitní foťák, co dokáže přiblížit i neviditelné.

Zaměřil... a cosi vidí.

Přiblížil... jů, jelen!

Teprve později, když jsem obcházela oboru dokola, jsem objevila tuto tabuli.

Jakmile zvěř viděla, že jsem na obzoru, ihned změnila směr a pádila ke mně k plotu.

Přiběhl daněk s malým.
Nejprve jsem mu nabízela větvičky s listy ze dvou okolních stromů, ale to neee, to nechutnalo.

Brzy jsem přišla na to, že daňci mají nejraději k snědku z blízkého okolí akátové větvičky.


A že mu ale chutná!
Docela dlouho jsme je krmili, jedli jak prokoplí.
No jo, za plotem je vždy strava lepší než u nich.

Nahráli jsme s daňky krátké video:


Odkaz k videu je:


Dál jsme se vydali cestou na plánované místo, které už bylo na dosah ruky.
Kam jsme došli, se dozvíte opět v pondělí ráno, těšte se! :-)
 

Mariánské Lázně 07 - Rozhledna Hamelika

13. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V pondělí jsme plánovali vyrazit na delší tůru, hledat na kopci hotel Krakonoš.
Byla jsem tam naposled, když mi bylo 12 let a nemohla bych
z Mariánek odjet, kdybych ho nenašla. :-)
Přesný směr jsme netušili, ale vím, že je to "někam nahoru" nad město.

Cestu jsme zvolili krásným lesem Doupovských hor.
Všude v okolních lesích města je plno mechu. Nevím, čím to je, ale má intuice mi říká,
že by to mohlo být od těch pramenů, že je tam více vlhko než jinde, nevím.

Cestou jsme objevili zpustlý hotel Panorama.
Nevím, zda je zpustlý krátce nebo je nyní v rekonstrukci.
Každopádně byla jedna vrata dokořán, i dveře do budovy také.
Nahlédla jsem (sama, můj muž ani náhodou).
Bylo to, jako by to někdo včera opustil.
Tak nevím, nikde ani noha.

Šli jsme dál a cestou nám skočila naproti jakási rozhledna.
Ke všemu úžasu jsme zjistili, že je docela opravená a že se jmenuje Hamelika.

Opatrně jsme vyšli po schodech nahoru.
Nahoře jsme na informační tabuli přečetli, že rozhledna je vysoká 20 metrů a že má 100 schodů.
Takže sto schodů nahoru a sto dolů.
Nemohla jsem si to odepřít, příště se sem asi už nedostanu.
Vylezla jsem s funěním nahoru.

Nahoře byla tabule s textem o rozhledně. Kdysi tu býval pěkný výhled na Mariánky.
Nyní byl výhled dost omezený, zarostlý stromy a město vykukovalo jen malinko.
Ale výšlap stál za to.
Zanedlouho za námi nahoru přilezly další dvě funící osoby, dvě Němky.
Prohodili jsme s nimi pár slov, navzájem se vyfotili.

Dál jsme chtěli pokračovat směr zmiňovaný hotel Krakonoš.
Les byl nádherný.

Před námi se vynořila mýtina.
Zjistili jsme, že je to lyžařská sjezdovka.
Po obou stranách svahu byly lanovky pro lyžaře.
A dole, kdo dobře vidí, je...
No dobře, nevidím to ani já...


Trošku přiblíženo... dole je lanovka směr hotel Krakonoš.
Hurá, tak už vím, kde by tak ten Krakonoš měl být.
Samozřejmě jsme nešli lanovce naproti.
Za prvé to ani nešlo, tráva na svahu byla hodně vysoká a byl to docela sešup.
A za druhé, chtěli jsme ke Krakonošovi dojít pěšky, jako jsem tam kdysi došla jako malá holka.

Tak jdeme dál...

A co jsme potkali dál, to se dozvíte příště.
Taky jsem to tam nečekala.
Určitě se vám to bude líbit.

Tak za týden nashle! :-)

Mariánské Lázně 06 - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

6. listopadu 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V neděli po procházce promenádou jsme usedli na lavičku a chvilku rozjímali.
Odněkud se ozvaly kostelní zvony.
Chvilku jsme pátrali, odkud zní - a našli je!
Hned jsme se tam šli podívat.

Takhle za stromy vykukovaly dvě kostelní věže.

Přišli jsme před kostel, takhle nás vítal.

Detail vpředu nad vchodem.

A jsme uvnitř.
Světe div se, do kostela se mohlo až dovnitř!

...

Celkový pohled.

Pohled na oltář.


A něco, co nás velmi potěšilo.
Odcházeli jsme ven, pročítali cedule a na jedné se psalo, že za 10 minut bude mše.
Neváhali jsme a vrátili se zpět.
A odtud jsme vše pozorovali.

Asi není náhoda, že mše byla v tu dobu, kdy jsme tam byli.
Byl to nádherný nečekaný zážitek. :-)
 


Mariánské Lázně 05 - Kolonáda a prameny

30. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Kolonáda a prameny - to je to, kvůli čemu lidé do lázní nejčastěji jezdí.

Tak tady je ta známá kolonáda, vpředu se skupinkou turistů.

Uvnitř to vypadá takhle nádherně zdobeně.
Dnes by se s něčím podobným nikdo nedělal.
Nebo znáte někoho, kdo by se do toho pustil?

Ani výklenky a stropy se nemají za co stydět.

Kolonáda z druhé strany, s pohledem na Křížový pramen.

A pohled zblízka.
Z tohoto úhlu mám focenou mou babičku na schodech asi v roce 1950.
Kterou už skoro 50 let nemám. Ale vzpomínka je tu stále.

Takto si lidé berou "živou" vodu.

Tady dole prameny bublají. A nahoře okolo lidé popíjejí z pohárků.

Uvnitř je prodejna suvenýrů, pohárků, léčivé kosmetiky a všeho možného i nemožného.

A tady jsou u sebe tři prameny, Křížový, Rudolfův a Karolínin.
Mému muži chutnal nejvíc Křížový pramen a mně Rudolfův a Karolínin.
Asi každý potřebujeme něco jiného.
Abych nezapomněla, všechny tři prameny jsou teplé i studené.
Takže záleží na vás, jaký si dáte. My za teplého počasí pili
studené prameny a za chladna a sychrava ty teplé.


A tady je další kolonáda s názvem Kolonáda. V ní je taky Rudolfův pramen.

Vlevo na obrázku vykukuje věž kostela, kam se ještě večer podíváme.

Ale o tom napíšu až příště, tedy v pondělí ráno. :-)

Mariánské Lázně 04 - Anglikánská kaple

23. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
V neděli dopoledne jsme se vypravili do nedaleké Anglikánské kaple.

Kaple je pěkná, vypadá jak malý kostelík.

V kapli byla výstava obrázků nově vzniklé knížky o pramenech Mariánských Lázní.

Uvnitř kaple to vypadalo takto. :-)
Na zdech visely pěkné malované obrázky.

Každý pramen měl několik obrázků, které jsou i v knize.


A tady je sám pan autor knížky Radek Míka, napsal texty povídek a bájí.
Obrázky namalovala jeho švagrová Ludmila Míková.

S autorem jsem si příjemně popovídala o Mariánských Lázních a jejich pramenech,
o dávné minulosti, kdy jsem byla v Mariánských Lázních jako malá, tedy v mých 12 letech.

A takhle pěkně mi zapózoval na přání.
Vypadá mile, že?

Návštěva kapličky bylo takové příjemné pohlazení na duši. :-)

Mariánské Lázně 03 - Františkovy Lázně

16. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Ještě první den, kdy jsme dojeli do Mariánských Lázní, jsme podnikli výlet do Františkových Lázní.

Vystoupili jsme z vlaku, vylezli z nádraží, bylo sychravo a nám to ani nevadilo.

Dle ukazatelů a pomocí intuice jsme prošli kolem tohoto krásného parku...

... až jsme našli náš první pramen - s názvem STANISLAV.
Ochutnali jsme ho - byl dobrý. :-)

Kousek dál byly první vodotrysky, bylo na co se dívat. :-)

Došli jsme ke kostelu s názvem ŘÍMSKOKATOLICKÝ KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE.

Už ani nevím, zda se smělo či nesmělo fotit, ale výsledek je u mne stejný - fotky mám. :-)))

Nejvíce se mi líbil nádherný lustr. :-)

Jdeme kousek dál a vidíme další vodotrysk, také pěkný.
No, mohlo být tepleji a nemuselo krápat, pak bych si v něm jistě máčela ruce. :-)

Hlavní ulicí, zdobenou krásnými palmami, jsme došli...
... ke kolonádě.

A tam jsem si MUSELA koupit teplou lázeňskou oplatku...

a Královské tyčinky s obrázkem Františka (na cestu i na pohodové večery na hotelu).

V takovém krásném altánku se nachází pramen František.

Takhle to vypadá uvnitř altánku.


A kousek vedle jsem KONEČNĚ objevila Františka.
Ve Františkových Lázních jsem byla naposled snad v dětství
a cestu k Framtiškovi jsem si nepamatovala. Ale najít jsem ho musela.
Bez jeho nalezení bych snad nespala. Takže - povedlo se!
Byl schován za tůjemi, ty tůje za ty toky hodně vyrostly. Dříve František byl viděn i z dálky.

Ani se mne neptejte, kde všude jsem ho drbala a hladila
(na nose, na rybě v rukou, šimrala ho na nožičkách,
no a pak samozřejmě tam, kde se nejvíce blýská!)

Tak, mise splněna, můžeme jet zpět do Mariánských Lázní,
konečně padnout do postýlky v hotelu a chrnět a chrnět a chrnět!

Další den jsme se podívali na milé obrázky.

Kam? To se dozvíte v pondělí za týden. :-)

Mariánské Lázně 02 - Kočička

9. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Žádný můj seriál na blogu nemůže být bez kočičky.
O tom už mí staří známí a známé na blogu ví.
Tak abych nezklamala, kočičku ukážu už dnes. :-)

Potkali jsme ji cestou od nádraží v jednom dvorku.
Ještě, že jsme tehdy pěšky s kufrem šli. Pak už jsme ji nikdy neviděli,
a to jsme kolem tohoto dvorku šli mnohokrát.

Kočička byla nádherně mramorovaná.

Seděla k nám zády a dělala, že nás nevidí, neslyší.
Ale věděla o nás dobře. :-)

Podívala se na nás...

že poznala svou Lilču. Že prý si asi do Mariánských Lázní odskočila. Tak co, Libuško, je to Lilča?! :-)

Pak sebou pleskla na zem...

... a co se dělo dál, na to se podívejte tady:


Odkaz k videu je:


Ten den, co jsme viděli kočičku, jsme odnesli kufr do hotelu,
otočili se a vrátili se zase k nádraží, abychom stihli ještě výlet do ...

A to se dozvíte za týden v dalším článku. :-)

Mariánské Lázně 01 - Přijíždíme!

2. října 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Začátkem září jsme si s mým mužem udělali parádní dovolenou.
Objednali jsme si týdenní pobyt v hotelu v Mariánských Lázních.

Cestu jsme zvolili vlakem, naším nejoblíbenějším dopravním prostředkem.
Dle dlouhodobějšího pozorování počasí na internetu jsem zjistila,
že tam bývá chladno a asi tak 3 stupně méně než v okolí našeho bydliště.
Vzali jsme si docela teplé bundy.

-
A v té teplejší bundě jsem objevila tři kaštánky od mladšího syna pro štěstí,
pro zdraví, pro dobrou náladu - no říkejte tomu, jak chcete, já tomu věřím.
Nemohla jsem vyhodit kaštany před cestou. Asi bych si to vyčítala,
kdyby se během cestování něco nepříjemného stalo.
(Jasně, že kaštánky nám pomáhaly po celý pobyt.) :-)

Přestupovali jsme v Chebu, mají tam staré socialistické nádraží, trošku mi připomínalo to naše.

Hned vedle je autobusové nádraží.
Nevím, jak vám, ale mně se ty červené špičky moc nelíbí,
ve mně vyvolávají pocit agrese.

To autobusové nádraží v Mariánských Lázních na mne působí příjemněji,
vlnky na střeše u mne vyvolávají pohodu.

No a tady je budova vlakového nádraží v Mariánských Lázních.
Hned před ní je autobusová zastávka. Autobus by nás dovezl až k hotelu.
My jsme však měli dost času a kufr na kolečkách, takže žádný problém.
Vyrazili jsme tedy pěšky směr náš hotel.


V hotelu nás přivítal velice milý majitel a jeho láska Fido.
Fido už má svá léta, je mu 13 let a musíte uznat, je to krasavec. :-)

Koho jsme potkali pěší cestou městem, to se dozvíte za týden v dalším článku.
Někteří už možná tuší, ale já to neprozradím! :-)

V kavárně Lagarto

25. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
V sobotu jsme byli s rodinou oslavit narozeniny. Tentokrát jsme šli do cukrárny Lagarto,
která se nachází v našem obchodním centru s názvem Central.

Tureckou kávu se šlehačkou si dala maminka a starší syn.

Mléčnou čokoládu si dal také starší syn. :-)

Ovocný zákusek s banánem si dal starší syn a jeho slečna. :-)

Karamelový zmrzlinový pohár si dal můj muž a maminka.

Jahodový pohár se zmrzlinou si dala slečna staršího syna.

Zmrzlinový pohár s čokoládou a banánem si dal mladší syn.

A TEĎ HÁDANKA:

CO JSEM SI DALA JÁ? :-)

Kdo chce, může hádat, kdo ne, nemusí. Bez nároku na odměnu, prostě jen pro radost. :-)

Odpověď dám asi za týden do komentářů.

A CO BYSTE SI DALI VY?

Přeji pohodový podzimní týden. :-)

DOPLŇUJI ODPOVĚĎ PRO ZVĚDAVCE,

KTERÉ ZAJÍMÁ, CO JSEM SI DALA JÁ:

JÁ JSEM SI DALA:

KARAMELOVÝ ZMRZLINOVÝ POHÁR! S vyplazeným jazykem



Týden v Mariánských Lázních

18. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Západní Čechy
Minulý týden jsme byli s mužem na rekreačním pobytu v Mariánských Lázních. Byla jsem zde
jednou v dětství a podruhé před před mnoha lety, kdy jsem byla ještě bezdětná.
Tak jsem se chtěla podívat, co se tu změnilo a jaké je to tu dnes.

Jelikož jsme se vrátili z dovolené v sobotu navečer, vkládám sem jen krátké video.
Věřím, že najdu čas a také někdy sepíšu další články s fotkami a delším povídáním.


přímý odkaz na video:


Petrohrad z výšky

11. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavá videa

Pěkná podívaná!

Mám ráda podobná videa, sama bych je neudělala:



Losos aneb co vaří můj syn

4. září 2017 v 5:00 | Intuice |  Dobroty
Před pár týdny jsem na blogu u Kitty v komentáři psala,že recepty s rybami moc nemusím.
A proč?
Máme je relativně často k obědu v práci, kde si nemohu z jídel vybírat
a odhlašovat si je taky nechci.
Proč?
Něco jíst musím a ryba je přeci zdravá.
Tady uvidíte, že občas si rybu přece jen doma dáme.


Toto je dílo mého mladšího syna.
Ten má ryby moc rád a občas i nějaké sám udělá pro celou rodinu.
Tak co, dali byste si?

Máte rádi ryby a sami si je připravujete?

Taiwan

28. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavé odkazy
Kdo chce, může si poletět vrtulníkem nad Taiwanem:


Zaujalo mne, jak ostré jsou snímky, jak jsou vidět detaily, a dík tomu jsem vydržela se dívat na video až do konce. :-)

Vědomostní kvízy

21. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zábava
Vědomostní kvízy pro pobavení - každý si něco najde!




Vtip

14. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Vtipy
Jednou v noci, po 44 letech manželství byl jeden pár v posteli, když žena cítí, jak ji její manžel počal hladit tak, jak to již dlouhá léta neudělal.
Začal hladit její vlasy, pak sjel dolů podél páteře ke kříži. Pak přišla na řadu ramena, pak krk a prsa a zastavil se na břiše. Pak jeho ruka pokračovala na vnitřní straně levé paže, dotýkala se kyčle a potom se spustila kolem hýždí a okolo levé nohy až po lýtko.
Následně odcestovala zpět na stehno a zastavila se okolo pasu. Pak muž udělal to samé na druhé straně ,
náhle se zastavil, otočil se na bok a aniž by řekl jediné slovo, zapnul televizi.
Jelikož všechno toto laskání dělalo manželce dobře, tak se ho láskyplně zeptala:
" Zlato," bylo to nádherné, proč jsi přestal? "
On zamumlal:

" Konečně jsem našel ten dálkový ovládač ... "

Rychlý přehled v nejrůznějších oborech

7. srpna 2017 v 5:00 | Intuice |  Zajímavé odkazy
No,toje paráda.Kdybych neměla nic, tak tohle je k nezaplacení, bez všech encyklopedií.



Svítání

31. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
To si takhle hezky pochrupujete v posteli a ráno vás vzbudí, že se na vás někdo dívá!
A ono to sluníčko, co už nemohlo dospat.

Takhle to u nás vypadalo 24.5.2017 v 5:05:10


A takhle o pár sekund později:
v 5:05:49.

Tedy pro upřesnění:
ono to vypadalo daleko, daleko živěji, když ten mobil to neudělá takové, jako to bylo ve skutečnosti!
A stejně jsem se s vámi o ten krásný okamžik musela podělit.
Krásné ráno přeji! :-)

Víkend od nás

24. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Tak co se u nás dělo nového? No co asi?
Jedli jsme, jedli jsme, jedli jsme...

... třeba jogurtové tyčky s kmínem.
Mňam, zaprášilo se po nich hnedle.

Tiramisu.
O něm snad nemusím nic psát, o něj je zájem vždy.
Dělám ho totiž z pravého mascarpone, z jiných náhražek nám tolik nechutná.

Cibulku mívám takhle ve skleničce s vodou po celý rok, jsou to vitamínky, které se neztratí.
A je vyrostlá z 2 cm cibulek naťových. Jen sestříhávám, doplňuji a vyměňuji vodu.


A tady je můj počítačový koutek.
S kávičkou. :-)
A nesmí na monitoru chybět Macík.
Ten mi s celým blogem stále pomáhá.

Mějte se parádně, přeji vám veselé prázdniny! :-)


Co se u nás děje

17. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Můj koutek
Ne, nebojte, nic se u nás neděje, jen krátký zpravodaj od nás, když si přejete obyčejné články.

K obědu jsme měli smažený květák, ten je u nás velmi oblíbený,
dělám ho několikrát ročně, i mimo sezónu.

Jako moučník byl nepečený jahodový dortík s mascarpone krémem a želém navrch.
Byl opravdu dobrý, lehounký jako vánek.
Tento jsem dělala prvně a určitě ne naposled. :-)


A koupila jsem si novou bundu. :-)
Chtěla jsem letní, obyčejnou, bez podšívky.
Aby měla kapuci a kapsy na zip.
A taky aby byla nepromokavá, odolná vůči dešti.
Aby se dala vložit do batohu na výlety a nezabírala místo a nic nevážila.
Tak takovou jsem sehnala a barvička se mi taky líbí.
Takovou jsem měla snad naposled v pubertě, ta mi v šatníku scházela.

Máte taky takovou lehounkou bundu? :-)

Kočička Gina

10. července 2017 v 5:00 | Intuice |  Kočičky
Nedávno jsem byla u své milé kamarádky, která má stejně milou kočičku.
Tu kočičku už jsem vám tady ukazovala, ale je to už skoro rok
a ona si zaslouží, aby se tu znovu ukázala.

Jmenuje se Gina. A je to pěkná fešanda.
Lehla si k mým nohám pod stolem a upřeně na mne celou dobu hleděla.
Do náruče ale nechtěla.
A já jsem ji zase nechtěla trápit.
Tak jsme po sobě raději v klidu pokukovaly.
Snad jsem se jí líbila tolik, jako ona mně. :-)

Tady je už připravena na česání.
Však její kožíšek je TAK HEBOUČKÝ. :-)

Vypadá spíš jak veverka, co myslíte?
Alespoň ocas má takový, že by se s ní mohla poměřovat. :-)


Modrá očka kulila na mne stále.
Je to krasavice.
Ještě by se dalo přemýšlet, jestli patří k bílé nebo černé rase.
Myslím, že by se hodila k oběma, nikoho svým zjevem neurazí.

Já bych ji domů tedy brala, co vy? :-)


Další články


Kam dál