Když někdo odejde...

2. června 2013 v 5:00 |  Můj koutek
Před třemi lety jsem se přestěhovala do nového bytu. Všechny sousedy jsem dosud nepoznala, ale toho, o němž chci psát, si pamatuji. Věk 59 let, v invalidním důchodu, léta nepracoval. Měl psa a kočku. Z jeho bytu se linul silný zápach nečistoty a lidé v domě často větrali na společné chodbě. Hodně pil a z tohoto důvodu měl dost problémy. Často rušil noční klid. Dovedl se napít tak, že se poranil a byl pak v nemocnici. Jednou cestou z hospody se nepohodl s jedním mladíkem, vytáhl na něj nůž a bodnul. Hned přijela policie a náš soused byl více než rok v nápravném zařízení.


Asi před dvěma týdny se vyklízel jeho byt. Zachytila jsem pár momentek. Pověření lidé rozštípali jeho nábytek a celý byt vyprázdnili. Během jednoho celého dne byl byt prázdný. Nevím, co se se sousedem stalo, nejspíš zemřel. Nebyl ještě tak starý. Myslím si, že si třeba i pomohl sám. Nejspíš neměl nikoho blízkého. Přítelkyni snad kdysi agresivně vyhodil ve svém alkoholovém rozrušení, možná i sama od něj odešla, děti také asi neměl.


Jen na mne dolehl takový zvláštní pocit. Soused byl, a už není. Kolik měl v bytě věcí, které do posledního dne používal a které byly pro něj důležité. Ze dne na den jsou k ničemu a pro nikoho nemají hodnotu. Tady člověk vidí, že opravdu z prachu je a v prach se obrátí. Co za celý život nashromáždil, to tady na Zemi po sobě zanechá. Nic si nebere s sebou do hrobu. Jen může po sobě zanechat stopu něčeho dobrého, co vytvořil, nebo v podobě svých dětí.

Co si o tom myslíte vy?
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Radka* Radka* | E-mail | Web | 2. června 2013 v 6:09 | Reagovat

Hezký, i když smutný článek. Věci jsou jen věci, nejsou důležité, důležití jsou lidé okolo nás ;-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. června 2013 v 7:26 | Reagovat

Lidé okolo nás jsou důležití. I pro špatný vzor. Ale takhle zacházet s věcmi? Asi fachmani dostali rozkaz vyklidit a třeba měl u nich taky vroubek. Z toho si beru poučení, že budovat jen věci je pomíjivý. Budovat vztahy je mnohem lepší. Kdo si s tím nedá práci, pak končí třeba i takto. Smutný, ale příznačný. I když mě při tom konstatování docela mrazí. Nemám děti, jen hodnýho Pepína. Ale taky jsem si ho musela zkultivovat, i když on asi víc maní změnil mě... ;-)

3 Jarka Jarka | Web | 2. června 2013 v 9:20 | Reagovat

Když jsi souseda popisovala jako alkoholika a ze zapáchajícího bytu, představovala jsem si to bytové vybavení podstatně horší. Nicméně, stala se z něj hromada třísek. Výborný obraz toho, že ty naše pozemské hmotné statky, jsou úplně k ničemu...

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 11:08 | Reagovat

[1]: Právě, to si člověk uvědomí, že potřebuje minimum věcí k přežití.

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 11:10 | Reagovat

[2]: Ano, člověk by měl budovat po sobě otisk v srdcích lidí kolem sebe a ne ve věcech.

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 11:12 | Reagovat

[3]: Horší? Ten jeho byt byl zapáchající i přes jeho zavřené dveře. Nacucané matrace a koberce močí zvířat... Ano, hmotné statky jsou pomíjivé.

7 Jája Jája | E-mail | Web | 2. června 2013 v 13:49 | Reagovat

tento článek je smutný,ale bohužel pravdivý, zrovna před několika dny jsem bylancovala, že jsme se s manželem celých 35let honili, pracovali stavěli dům, zabezpečili všechny tři děti a nic moc si neužívali, pak přišel manželův infarkt s mrtvicí já se složila psychicky a je ze mě roztřesená troska, která nemůže mezi lidi, a na co je nám vše co jsme hromadili, opravdu život se má žít plnými doušky, milovat a být milována...lidé by si měli vážit jeden druhého a pomáhat si, jsme tu jako na pouti.... :-)  :-D

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. června 2013 v 15:17 | Reagovat

[7]: Píšu Ti mejla. Nezoufej si a seber odvahu požádat o pomoc rodinu, sociální odlehčovací službu, ať se nezhroutíš ještě Ty sama. Dávala jsi, máš právo v nouzi si i brát zpět, to je morální závazek od těch, koho jste vychovali. Není nikomu tak zle jako teď vám, výmluvy v tomto stavu nejsou na místě...

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. června 2013 v 16:08 | Reagovat

Je to smutné, napadlo mne, kam se poděl ten jeho pes a kočka. Ty věci zřejmě byly tak načichlé, že by se už nikde neuplatnily. Lidský život je pomíjivý a nedá se vlastně naplánovat dopředu. Dnes se máš dobře, najednou přijde krutá změna. Ale v nouzi poznáš přítele pořád platí a o rodině by to mělo platit obzvláště. Výmluva se dá najít vždycky, ale nezájem je neomluvitelný u blízkých. V tom souhlasím s Kitty.

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 16:26 | Reagovat

[7]: Ano, je to tak, jak píšeš - život se má žít plnými doušky. A jsme tu jen na přestupní stanici. Byli jsme tu, opustíme a jedeme dál.

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 16:30 | Reagovat

[9]: Pes a kočka budou v útulku. Už jednou jsem s policií odchytávala z bytu toho psa i kočku. Byli tam zavření, když se páníček zlískal, až z toho byl v nemocnici. Věci čpěly hodně, když to bylo cítit až na chodbu. Použít by je asi nešlo. Ano, život je pomíjivý. Proto žijme tak, jak nejlépe umíme. To myslím i se vztahem k ostatním kolem nás.

12 Miloslava Miloslava | Web | 2. června 2013 v 17:35 | Reagovat

Hezky jsi to napsala,ale takovému člověku,bych asi pomoci neuměla,ještě by mě za to třeba napadnul.
To linutí z domácích mazlíčků jsem taky poznala,větralo se do chodby,až jsem se naštvala a třískla jsem jejich dveřma,od té doby se nevětrá asi vůbec,ale dobře,jsou v jiném vchodě.
,,mladej,,nechlastá,jinak to nejde napsat,protože by jej máma vyhodila a teď vzorně uklízí v baráku a kolem něj.
Má za to sice pár korun,ale nic jiného mu nezbylo.Ale zvířat se nezbavil,ale to je jejich věc...
PS: ten medík krásně zhoustnul,je to paráda,zrovna teď jsem si jej šoupla do čaje.

13 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 17:42 | Reagovat

[12]: Ano, přiznám se, když byl ve své ráži, bála jsem se ho a mizela mu z očí. Med mne láká, ale nevím, zda ho letos stihnu udělat.

14 Ježurka Ježurka | Web | 2. června 2013 v 18:55 | Reagovat

Především je to moc smutný pohled na to, co po něm zbylo. Hromada harampádí. I když asi toho mnoho dobrého nevykonal, jednoho to nutí k zamyšlení. Je pravda, že si sebou do hrobu nic z tohoto pozemského světa nevezmeme. Ale my, co máme děti, a hodné děti, tak tady zanecháme dobré lidi.

15 Jitka Jitka | E-mail | Web | 2. června 2013 v 18:57 | Reagovat

Vždycky je smutné, když někdo odejde navždy. Každý nechá v našem životě nějakou stopu. Někdo výraznější, po někom zůstane jen ten smrad jak píšeš, a i ten brzy vyprchá. Každý by se měl snažit, aby se na něho vzpomínalo jen v dobrém a jeho stopa v nás byla pozitivní a hluboká, jenže všichni to nedokážou. :-)

16 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 19:16 | Reagovat

[14]: Je to smutný pohled. To harampádí mnou otřáslo. Když jsem věděla, koho konkrétně je. Samozřejmě člověk vidí přistavené naplněné kontajnéry. Ví, že ho lidi plní odpady ze sklepů. Ale tady najednou jsem si uvědomila ten konec. Už to nikdo nebude potřebovat. Co po tom člověku zůstalo? Něco dobrého? Snad to slouží i k tomu, abychom si uvědomili, že nikdy nevíme, kdy našemu žití bude konec a abychom se zamysleli, zda jsme byli nějak prospěšní či ještě se to snažili stihnout napravit.

17 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 19:18 | Reagovat

[15]: Ano, nikdy nevíme, kdy tu naši pouť tady skončíme. Tak bychom měli udělat nějaký dobrý otisk po nás. Myslím, že i to blogování může být jedna z cest. :-)

18 Helena Helena | E-mail | Web | 2. června 2013 v 19:28 | Reagovat

Je vidno,že tě to nějakým způsobem zasáhlo.Někteří lidi žijou pod úrovní zvířat,jsme každý jiný.Jestli zemřel,tak se možná dívá na tu pohromu,kterou po sobě zanechal.Co mě udivuje,že takoví lidé se obklopují zvířaty,o která se pak málo starají. 8-)

19 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 19:41 | Reagovat

[18]: Já myslím, že si tu pohromu neuvědomuje. I předtím žil jako v chlívku, neměl potřebu se lépe starat o sebe, zvířata ani byt. Člověk si uvědomí, jak by dopadnout nechtěl. 8-)

20 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:25 | Reagovat

Jak je vše v životě pomíjivé. Tam, kam všichni odejdeme nic nepotřebujeme, ale nejhorší je, že člověk odchází takhle sám, opuštěný a zbyde po něm jen pár třísek a vzpomínek, pokud tedy zůstanou a někdo si vzpomene.

21 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:29 | Reagovat

[20]: A třeba není sám, třeba se na někoho tam nahoře těší. Třeba si to zrovna ten soused zvolil. Lidé vzpomínají na dobré věci, na ty nedobré se snaží zapomínat.

22 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:38 | Reagovat

[21]:Kéž by, asi ano-jeho volba, a možná  měl nějakou bolest a takhle je mu asi líp.

23 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:41 | Reagovat

[22]: Já jsem někde četla, že pokud člověk sám nesouhlasí, tak odsud neodejde. Tedy s každou smrtí je vyrovnaný, jinak by ho to tam nepustilo.

24 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:47 | Reagovat

[23]: Myslím, že každý je na konci vyrovnaný. Myslím, že než odejde, musí něčím projít a pak je rád, že odchází.

25 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 20:50 | Reagovat

[24]: Taky si to myslím. Vždy počká, aby se mohl s bližními rozloučit. Také jim to říká předem, aby se toho jednoho dne nelekli.

26 Vendy Vendy | Web | 2. června 2013 v 21:57 | Reagovat

[23]: Zlati, máš spoustu moudrých myšlenek, ale tohle je nesmysl. Jak souhlasí člověk, který je sražen autem? Člověk, který se utopí nebo udusí? Člověk, který je zavražděný?

27 Vendy Vendy | Web | 2. června 2013 v 22:01 | Reagovat

K článku - ano, je to dost hrozné. Když pominu případ tohoto souseda (a moc líto mi ho není), tak likvidace věcí po pozůstalých je vlastně i likvidace jejich života. Jasně, každý si nemůže vzít všechno domů, nábytek, křesla, jídelní soupravu... ale vyhodit beze zbytku všechno, to je děsivé.
Taky si říkám, co po mně zbude, bude to někomu dobré? Nebo to skončí v kontejneru? Knížky, desky, cédéčka, prima hudba, kterou jsem dávala dohromady dlouhé roky... obrázky a fotky, pár kousků porcelánu (žádné velké sbírky), deníky a alba... oblečení a boty neřeším, to ať vezme čert, ale upomínkové předměty, dopisy, fotky, knihy, obrazy, to už je dost osobní.
Jenže, až tu nebudu, bude mi to patrně fuk. :-?  8-)

28 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 22:02 | Reagovat

[26]: Asi ti to nedokážu vysvětlit, ale souhlasí. Když si uvědomí,že by třeba žil navždy bez nohou, ani tak nechce žít.

29 Vendy Vendy | 2. června 2013 v 22:03 | Reagovat

[23]: I když v normálním případě máš asi pravdu. Každý to musí jednou vzdát.

30 Intuice Intuice | E-mail | Web | 2. června 2013 v 22:08 | Reagovat

[27]: Všechno to jsou jen věci. Co má cenu pro Tebe, nemusí mít žádnou cenu pro lidi okolo Tebe. Buď se s tím smíříš, nebo ne. Ale stejně to tu opustíš a lidi si s tím udělají, co sami uznají za vhodné. Tady je vidět, že Tebe si uchovají v srdci, ale Tebou nashromážděné věci jim většinou budou k ničemu.

31 Natty Natty | Web | 3. června 2013 v 10:24 | Reagovat

Intuice, smutný, nicméně pravdivý osud jednoho z nás. Narodíme se a pak nějakým způsobem život prožíváme a končíme...zbude buď hezká nebo špatná vzpomínka, která časem zmizí a několik věcí, které jsou bezcenné...nejlépe, když zůstanou hodné děti a milá vzpomínka na toho, kdo odešel...Hezký den. :-)

32 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. června 2013 v 14:22 | Reagovat

[31]: Natty, hezky jsi to napsala. Přeji Ti pěkný den. :-)

33 Iva Iva | 3. června 2013 v 16:28 | Reagovat

Jaký je asi příběh, který skrývá tato hromada nepotřebného harampádí. Jaký asi byl člověk, která sedával na této židli? Co se mu stalo, o čem přemýšlel? Proč pil a neměl rád lidi? Obklopil se zvířaty, asi se cítil opuštěný. Odsoudit je snadné. Nejdříve hledat pravdu, pak soudit... :-).

34 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. června 2013 v 17:58 | Reagovat

[33]: My tady ale nesoudíme, my přemýšlíme nad tím, co tu zbylo. Že už to nikdo nepotřebuje. Že je najednou ze dne na den prázdno...

35 Vendy Vendy | 3. června 2013 v 19:45 | Reagovat

[30]: Asi je to tak. Osobní věci mají význam jen pro určitého člověka, protože jen ten s tím má spojenou nějakou vzpomínku.
[34]: To bylo možná mysleno na mě, poznamenala jsem, že mi ho moc líto není, ale to je osobní zkušenost s podobným typem člověka, takže jsem ovlivněna.

36 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. června 2013 v 19:51 | Reagovat

[35]: Ano, osobní věci mají význam jen pro určitého člověka. Třeba sbírka čehosi - někdo další k tomu nemá žádný vztah. Stejně tak děti nebudou uchovávat vše z Tvé minulosti. Jen symbolické věci.
Nikdy bychom neměli soudit, nikdy nevíme, kdy se do jaké situace dostaneme sami.

37 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 3. června 2013 v 20:05 | Reagovat

[25]: Moje maminka to věděla, říkala mi to týden předtím, navštívila jí její maminka. To bylo o víkendu. V pondělí volala ještě vnukovi. S tatínkem to bylo podobné. Držel mě za ruku, ale byl klidný, vyrovnaný. Je tam spousta nápovědí, ale my je neumíme vnímat. Převážně si na ně vzpomeneme, až když nás opustí.

38 Intuice Intuice | E-mail | Web | 3. června 2013 v 20:12 | Reagovat

[37]: Jak jsem řekla, jsou vyrovnaní, dávají nám to na vědomí. Jen musíme umět naslouchat.

39 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 4. června 2013 v 23:08 | Reagovat

[38]:Umění  umět naslouchat.

40 Intuice Intuice | E-mail | Web | 4. června 2013 v 23:09 | Reagovat

[39]: To každý nezvládá. ;-)

41 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 4. června 2013 v 23:14 | Reagovat

[40]: Člověk se to učí, ale stejně přijde chvíle a jakoby to nechtěl. Asi je to tím, že se jedná o někoho blízkého.

42 Pižlík Pižlík | Web | 7. června 2013 v 8:03 | Reagovat

Člově neustále hromadí věci a pak je mu to k ničemu. Dříve jsem skladovala kde co, ale po rozvodu jsem zjistila, že materiální věci nejsou až zas tak důležité a už tolik na nich nelpím. Není mi líto třeba vyhodit oblečení, které nenosím, což bych dříve neudělala.

43 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. června 2013 v 8:06 | Reagovat

[42]: Cítím to podobně, ale vím, že bych na sobě mohla ještě hodně pracovat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama