Tři věci, které mi došly, zatímco mé letadlo padalo

24. listopadu 2013 v 5:00 | Intuice |  K zamyšlení
Na internetu jsem našla zajímavý článek a s ním ještě zajímavější video. Chtěla bych se o ně s vámi podělit.

...Nedávno jsem na TEDu viděl skvělé video. Jmenuje se "Tři věci, které mi došly, zatímco mé letadlo padalo" a je od mladého muže jménem Ric Elias, jenž měl tu smůlu (nebo to štěstí?), že seděl v letadle US Airways, jež po těsně po startu vlétlo do hejna divokých hus a jeho posádka tak byla nucena nouzově a bez motorů přistát na řece Hudson v New Yorku. Všem na palubě bylo jasné, že šance na přežití je minimální a tak se Ricovi v hlavě spustil "poslední program", který čeká nás všechny, až budeme tak či onak opouštět tuhle nádhernou zelenou planetu...

(je to jen 5 minut, stojí za shlédnutí, s českými titulky)

Přemýšlím nad tím, že mnoho lidí život jen tak prolétnou a ani neví, že tu byli. Pořád se za něčím pachtí a život neodžijí, ale proletí. Škoda.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 otavínka otavínka | Web | 24. listopadu 2013 v 9:30 | Reagovat

Nejen, že se člověku promítne celý život, ale uvědomí si taky podstatu života a přehodnotí si, pokud přežije svůj žebříček hodnot.Když jsem se probrala po 75 hodinách, tak to tak bylo.

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 9:32 | Reagovat

[1]: Díky za komentář. :-) Kolik let Ti bylo v tu dobu?

3 Jarka Jarka | Web | 24. listopadu 2013 v 12:22 | Reagovat

Většinou to tak je, že člověk potřebuje pořádně zatřást, aby si uvědomil, že se může během chvilky jeho žití otočit v odchod z tohoto světa. Je jen na nás, jak s tím časem určeným k pozemskému životu naložíme. A musím se přiznat, že ačkoliv jsem věřící i já často zapomínám na to, že všeho dočasu.

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 13:26 | Reagovat

[3]: Je fakt, že člověk si neuvědomí, že konec může být kdykoliv. Zrovna ve čtvrtek nám zemřela kolegyně z práce, která před 2 lety u nás pracovala. :-(

5 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 24. listopadu 2013 v 14:14 | Reagovat

Před měsícem jsem si též uvědomila, že už tu být nemusím, ale nahoře mě ještě nechtěli ;-). Života si máme vážit, je to dar. :-)

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 14:23 | Reagovat

[5]: Dar je každý den, každá hodina, každá sekunda. A my s tím neumíme někdy dost dobře hospodařit. :-)

7 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 16:33 | Reagovat

Život je jak peříčko, foukneš a je pryč a škoda ho promarnit.

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 21:04 | Reagovat

[7]: A proto je třeba využít každého okamžiku! :-)

9 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 11:27 | Reagovat

Ono prý při umírání člověku proběhne během jediného okamžiku celý jeho život.

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 11:50 | Reagovat

[9]: To jsem taky slyšela. Zatím snad mám čas... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama